Obezita u želvy?

Minule jsem vám stručně popsala želvy rodu Testudo, nyní se s vámi podělím o zkušenosti a informace s rodem Geochelone.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Pořízení domácího zvířete je vždy složitým rozhodnutím a měli byste tak učinit pouze tehdy, jestliže jste si vědomi nejen všech radostí, ale především povinností. Musíte zvážit, jaký druh želvy je pro vás nejvhodnější, kde ji seženete a vaše finanční a časové možnosti.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Vitamín A je důležitý pro správnou funkci očí, kůže, sliznic a cév. Jestliže má želva nedostatek vitamínu A, vzniká u ní takzvaná dlaždicová metaplazie, což má za následek ztluštění cévní výstelky a nedostatečné proudění krve. Nejvíce postiženy jsou slinné kanálky a cévy ve slinivce břišní a v ledvinách.