Proč vznikají infekce horních cest dýchacích?
Mezi nejčastější příčiny infekce HCD řadíme napadení viry, konkrétně kočičími herpesviry a kaliciviry. Ty jsou zodpovědné až za 90 % všech infekcí. Bakteriální infekce bývají většinou sekundární, to znamená, že se objevují se až po napadení výše uvedenými viry. Mezi nejčastější bakteriální patogeny patří Bordetella bronchiseptica, chlamydie a mykoplazmy. K nakažení může dojít při kontaktu s nemocnými kočkami, s přenašeči (tj. kočkami, které nemají příznaky onemocnění, ale patogeny v nich přežívají a mohou se přenášet na další zvířata) nebo kontaminovanými předměty. Po přenosu patogena se ne u všech koček musí projevit klinické příznaky – ty se objevují především u mladých jedinců, u koček ve stresu a při snížené imunitě. Riziko vzniku infekce je obecně vyšší u venkovních koček a u koček z útulků.
Jak poznáme nemocnou kočku?
Mezi typická onemocnění vznikající po napadení viry patří rhinitida („rýma“), stomatitida a zánět spojivek. V případě napadení herpesvirem se dále můžeme setkat se zánětem rohovky, obličejovou dermatitidou, potraty nebo brzkým úmrtím po narození. Kalicivirus se dále projevuje vředy v dutině ústní a méně často také záněty plic a polyartritidou. V případě sekundární bakteriální infekce se výtoky z nosu a očí mění z vodnatých na hnisavé a může dojít až k infekci dolních dýchacích cest a závažným zánětům plic.
Infekce HCD bývá většinou smíšená, to znamená, že bývá způsobena více patogeny najednou. Typickým pacientem bývají koťata, u kterých pozorujeme kýchání, vodnatý až hnisavý výtok z nosu, silně zaslzené a zahleněné oči, nechutenství a zvýšenou teplotu. Pokud není co nejdříve zahájena léčba, onemocnění může být pro kotě fatální. Po překonání akutní formy onemocnění dochází k ústupu klinických příznaků a kočka se může stát přenašečem herpesvirů a kalicivirů. Při zvýšeném stresu a při snížené imunitě může dojít k návratu akutních příznaků a k opětovnému rozvoji onemocnění.
Jak kočku léčit?
Terapie je závislá na vyvolávající příčině onemocnění, kterou určí veterinární lékař. V případě bakteriální infekce je nezbytné podání antibiotik. Je nutné pravidelné čištění nosu a očí od hlenů a hnisu, v případě závažného ucpání nosní dutiny je možné podání kapek do nosu, které vám doporučí veterinární lékař. Velmi důležitá je hydratace pacienta, proto dbejte na pravidelný a dostatečný přísun tekutin. Pokud kočka nechce pít, můžete jí vodu podávat z injekční stříkačky přímo do tlamy, nebo můžete suché krmivo vyměnit za kapsičky, které obsahují mnohem více tekutin, takže kočičku dostatečně hydratují a navíc bývají chutnější, proto je nemocná kočka ochotněji sní – tak zajistíte i dostatečný přísun živin. Je možné i použití vodních fontánek pro kočky, které jsou pro ně atraktivní a přijmou tak více tekutin než z obyčejné misky – což je výhodné nejen u nemocných, ale i u zdravých koček pro prevenci jiných onemocnění (např. zácpy). Ve velmi závažných stavech, kdy kočka nejí, nepije a kdy není možné jí zabezpečit dostatečnou domácí péči, je nutné zvážit její hospitalizaci.
Jak onemocnění předejít?
Nejlepší prevencí je vakcinace, která však nezabrání infikování kočky, ale potlačí klinické příznaky onemocnění. Doporučuje se především vakcinace proti virovým patogenům, proti těm bakteriálním se vakcinuje hlavně v útulcích a podobných organizacích, kde se tato onemocnění vyskytují endemicky.