Povinné očkování pro kočky žijící v ČR neexistuje
Pokud kočka cestuje do zahraničí, je zapotřebí si předem zjistit povinné očkování pro vstup do dané země, kterým leckde bude očkování proti vzteklině.
Základní a doporučitelné očkování
Koťata je doporučeno očkovat poprvé ve věku 8–9 týdnů a znovu za 3–4 týdny. Dle výrobců je platný a také rozšířený tento postup, WSAVA však z důvodu možného omezení reakce protilátkami od matky doporučuje ještě jedno přeočkování ve věku 14–16 týdnů. Přeočkování následuje po roce a dále by měla imunita vydržet minimálně 3 roky. Výrobci však zatím deklarují imunitu na rok a proto se v našich podmínkách obvykle přeočkovává tato kombinace každoročně. Proti následujícím třem onemocněním je v ČR běžně používaná kombinovaná vakcína.
Panleukopenie (kočičí mor)
Velmi rychle probíhající onemocnění připomínající otravu. Postihuje pouze kočky a projevuje se prudkými průjmy a zvracením, rychle nastává dehydratace a onemocnění často končí smrtí. Léčba je pouze podpůrná zahrnující hospitalizaci, infuze a náhradní výživu. Očkování navozuje dobrou imunitu.
Infekční rhinotracheitida (Herpesvirus)
Onemocnění horních dýchacích cest projevující se výtokem z nosu a očí. Může značně poškodit sliznice a usnadnit sekundární bakteriální infekci. U koťat a oslabených jedinců bývá průběh vleklý a obtížně léčitelný, komplikací je nechutenství a u koťat také zánětem způsobené srůsty spojivek. Virus má mnoho kmenů, očkování navodí imunitu jen proti některým z nich, virus může také v organismu přetrvávat a znovu se aktivovat při oslabení. Očkování je nicméně vysoce doporučitelné, alespoň částečná imunita je žádoucí. Virus je druhově specifický a na lidi ani jiná zvířata se nepřenáší.
Kaliciviróza
Herpseviróze podobná infekce postihující sliznice dýchacích cest a tlamy. V tlamě může způsobovat bolestivé eroze, které jsou příčinou nechutenství a odmítání pití. Očkování navozuje imunitu proti klinicky závažné formě onemocnění, zabránit infekci některými kmeny viru nedokáže.
Volitelná očkování
Vzteklina
V souladu s platnou legislativou je při vstupu do některých zemí očkování proto vzteklině povinné. Na území ČR tato povinnost pro kočky není. Česká republika je od roku 2004 území vztekliny prosté a nákaza tedy není pravděpodobná. Doporučitelné je očkovat venkovní kočky v příhraničních oblastech na východě republiky. Očkuje se od 3 měsíců jednou dávkou s přeočkováním po roce a dále dle výrobce vakcíny po 1–3 letech. Po očkování proti vzteklině existuje riziko vzniku nádorového onemocnění postvakcinační sarkom, které více rozebereme v článku o nežádoucích účincích.
Chlamydiová infekce
Bakterie Chlamydophila felis způsobuje u koček rýmy a záněty spojivek, které mohou být velmi vleklé. Je to častý sekundární patogen postihující kočky nemocné herpesvirózou. Onemocnění je přenosné na člověka, kde u oslabených jedinců způsobuje záněty spojivek. Očkování je doporučitelné v rámci základního ochranného očkování v rizikových chovech, existuje kombinovaná vakcína s panleukopenií, herpesvirózou a kalicivirózou a očkuje se stejně.
Kočičí leukemie (FeLV)
Virové onemocnění přenášející se přímým kontaktem, pokousáním, z matky na plod. Postihuje kostní dřeň, devastuje imunitní systém a způsobuje nádorová onemocnění. Leukemie není léčitelná, je smrtelná – k úmrtí dochází za různě dlouhou dobu buď v důsledku sekundární infekce, nebo primárního nádorového onemocnění. Očkování je kontroverzní, kočky by před očkováním měly být na přítomnost viru otestovány, spolehlivá imunita nemůže být zaručena. Očkuje se od 8 týdnů věku, další dávka za 3–5 týdnů a dále každoročně. Po aplikaci hrozí vznik postvakcinačního sarkomu.
Virová imunodeficience koček (FIV)
Onemocnění je příbuzné s HIV (virem, který způsobuje AIDS), ale může infikovat pouze kočky. Přenáší se krví, nejčastěji tedy pokousáním nebo poškrábáním. Onemocnění devastuje imunitní systém a je neléčitelné. Průběh bývá různě dlouhý, kočku trápí celoživotní příležitostí infekce, na jejichž následky často zemře. Očkování WSAVA nedoporučuje z důvodu nepřesvědčivých výsledků a nemožnosti rozlišení protilátek vzniklých po očkování od postinfekčních. Pokud se očkování provádí, tak třemi dávkami po 3–4 týdnech a pak každoročně.
Infekční peritonitida koček (FIP)
Neléčitelné smrtelné onemocnění projevující se buď zánětlivým výpotkem v dutině břišní, nebo změnami na mnoha vnitřních orgánech. Je způsobené kočičím koronavirem blízce příbuzným s koronavirem působícím střevní onemocnění, dochází k mutaci tohoto střevního viru. Protilátky proti jednotlivým druhům viru nelze odlišit, má je většina koček, z nichž onemocní jen některé působením mnoha faktorů. Očkování je proto nedoporučeno, chybí také dostatek relevantních studií. Očkování probíhá aplikací do nosních dírek dvěma dávkami v rozmezí 3–4 týdnů s každoročním přeočkováním.
Kožní plísně
Na trhu se vyskytující a v některých kruzích hojně využívaná vakcína proti kožním plísním způsobuje imunitu a tedy neprojevení se klinických příznaků onemocnění kůže plísní. Nezabraňuje však plísním v šíření, nijak je nelikviduje, maskuje přenašeče, kteří jsou pak víceméně bez příznaků a je proto odborníky NEDOPORUČENÁ.
Pro všechna očkování platí, že očkují se pouze zvířata zdravá po předchozím klinickém vyšetření. Vhodnost konkrétního očkování je u koček skutečně diskutabilní, v úvahu je třeba vzít způsob života kočky, množství koček v domácnosti, kontakt s dalšími zvířaty a zdravotní situaci v chovu. Je na spolupráci chovatele s veterinářem, najít nejlepší řešení ve výběru vakcín i intervalu přeočkování.