Když kočka zvrací a má zažívací potíže, může to mít hned několik příčin

Mechanismus a příčiny zvracení 

Kočka jako striktní masožravec má krátký trávící trakt a jakákoli změna v jeho fyziologii se projeví velmi rychle. Pokud u vaší kočky nastaly změny chování, ztráta hmotnosti, snížení chuti k jídlu či úplné nechutenství doprovázené zvracením nebo průjmem, měli byste urychleně navštívit svého veterináře.

Zvracení patří mezi tzv. obranné reflexy organismu proti pozřeným toxinům, ale i mezi důležité symptomy toho, že v organismu není něco v pořádku. Celý komplex reflexu pro zvracení se skládá z centra zvracení v prodloužené míše, které lze aktivovat dvěma mechanismy – humorálním a neurálním. Součástí humorálního mechanismu jsou chemoreceptory v area postrema mozku, tzv. chemorecepční spouštěcí zóna (CHSZ). CHSZ je aktivována látkami přítomnými v krvi, které aktivují centrum a vyvolávají zvracení. Těmito látkami můžou být např. endotoxiny bakterií, ketolátky při diabetu nebo i kyslík, při jeho nedostatku ve tkáních.  Centrum pro zvracení může být aktivováno přímo bez účasti CHSZ, nervově, kdy přichází signál pro zvracení přímo z gastrointestinálního traktu, z vnitřního ucha nebo z kůry mozku.

Čtěte více
Jak zabránit kočičím rvačkám: pomůže výchova, trpělivost nebo kartón

Děje se tak při onemocnění trávícího traktu, při poruše rovnováhy způsobenou např. jízdou autem nebo při zánětu vnitřního ucha. Určení příčiny zvracení není vždy jednoduché a jednoznačné, ale je velmi důležité pro zvolení účinné terapie.  

Z klinického hlediska tedy lze rozdělit příčiny zvracení na:

• gastrointestinální – onemocnění jícnu, žaludku a střev
• intraabdominální – onemocnění jater, slinivky, pobřišnice
• polysystémové – endokrinní poruchy (např. hypertyreóza), onemocnění ledvin, srdce
• metabolicko-toxické – pozření toxinu, hromadění zplodin metabolismu (např. uremie, ketoacidóza) nebo nedostatek kyslíku ve tkáních
• neurologické – porucha rovnováhy, zvýšení nitrolebečního tlaku, psychogenní příčiny

Odlišení zvracení a regurgitace

Při hledání příčiny vypuzení obsahu žaludku je důležité, aby majitel uměl rozeznat zvracení od regurgitace. Zatímco zvracení je aktivní proces břišního svalstva, kdy dojde k vypuzení obsahu žaludku, někdy i dvanáctníku, přes dutinu ústní, který provází varovné signály jako nevolnost, neklid, zvýšená produkce slin, časté polykání a hlasité mňoukání, je regurgitace pasivní proces vypuzení žlučí nezbarveného, nestráveného obsahu žaludku, který nedoprovází žádný z výše zmíněných signálů. Zjednodušeně řečeno se polknuté krmivo vrátí zpátky do ústní dutiny bez nevolnosti. Regurgitace se objevuje jako častý klinický příznak obstrukce nebo zúžení jícnu, u koček se vyskytuje vzácněji než u psů.  

Čtěte více
Očkování koček: proti jakým nemocem nechat kočku očkovat

Návštěva veterináře se zvracejícím zvířetem        

Pokud zvíře zvrací často nebo víc krát než např. 1x týdně po nakrmení je na místě návštěva veterinárního lékaře. Abyste veterináři urychlili jeho práci a tím zvířeti zajistili rychlou terapii, měli byste mu podat co nejkompletnější informace o zdravotním stavu vašeho svěřence. U akutního pacienta není často na vyptávání ze strany veterináře čas a je dobré, když při provádění první pomoci majitel připraví odpovědi na základní otázky:

• Jak je zvíře staré? U mladých zvířat se setkáváme s parazitózami, infekčními nebo dietetickými problémy. Časté je pozření cizího tělesa a tím způsobená obstrukce trávícího traktu nebo vrozené vývojové vady jako jsou kýly nebo portosystémový zkrat. U starších pacientů bereme v úvahu možné neoplazie a častou hypertyreózu.
• Nedošlo ke změnám stravy v uplynulém čase? Náhlá změna potravy, intolerance nebo alergie na složku krmiva mohou způsobit náhlou změnu fyziologie zažívání. Zvíře tak zvrací bezprostředně po nakrmení.
• Přijímá zvíře potravu? Pokud dochází k nechutenství a změnám chování, často se jedná o akutní stav. Zvláště obézní kočky nemůžou dlouhodobě hladovět z důvodu mobilizace tukových zásob a následné ztučnění jater.
• Jak dlouho problém trvá? Je nutno odlišit akutní a chronické zvracení.
• Jak často a kdy kočka zvrací? Jestli zvrací bezprostředně po nakrmení nebo nezávisle od krmení v průběhu dne.
• Jak zvratky vypadají? K diagnóze nás může přivést i samotný charakter zvratků – obsah krve, hlenu, žluče a typ zápachu.
• Obsahují zvratky nějaké příměsi? Obsah natrávené/nenatrávené potravy, kousky rostlin, tablet, obalů např. od sladkostí nebo léků, hraček, provázků?
• Má kočka přístup ven, k pokojovým či zahradním rostlinám, lékům, chemickým látkám? Kočky s volným výběhem jsou více predisponovány k intoxikacím a parazitům, než je tomu u koček žijících jen v domácnosti. Naopak u domácích koček často dochází k pozření toxických pokojových rostlin, humánních léčiv nebo cizích těles (provázky, nitě, hračky…)
• Jsou přítomny i jiné problémy? Nezapomeňte popsat další obtíže, které se zvracením mohou souviset – křeče, třes, slinění, dezorientace, nekoordinované pohyby, změna chování, paradoxní zvýšený příjem potravy, časté močení, zvýšený příjem tekutin, změna srsti, ubývání na váze, trauma hlavy aj.

Čtěte více
Bílkoviny ve stravě psa a kočky: jsou nenahraditelné a podstatné v granulích

Jestliže se jedná o akutní stav, veterinární lékař zahájí bezodkladnou podpůrnou a symptomatickou terapii v návaznosti na výše uvedené otázky a odpovědi, která zahrnuje zejména podání antiemetik (jen v případě pokud se nejedná o intoxikaci) a infuzní terapii. Mimo základního klinického vyšetření zvířete (dech, tep, teplota, barva sliznic, CRT, hydratace, abdominální palpace…) je na místě odběr krve na hematologické a biochemické vyšetření, které patří mezi nejméně nákladné a často po stabilizaci akutního stavu nasměřuje k dalšímu vyšetření (koprologie, sono, rentgen, endoskopie…) a nakonec k úspěšné diagnostice a terapii.