Co je potřeba promyslet před koupí suchozemské želvy
Začátek chovu želv, stejně jako každého jiného zvířátka, je velmi vzrušující a náročný a ze začátku s sebou přináší spoustu otázek a rozhodnutí.
Ať už jsi budete želvu pořizovat jako mazlíčka a spokojíte se s jedináčkem, či přemýšlíte o chovné stanici, je potřeba brát v úvahu hned několik faktů.
- Želva je závazek na celý život a v nejlepších podmínkách vás i přežije.
- Zvažte, do jakého prostoru si želvu budete pořizovat. Pokud bydlíte v bytě, budou pro vás lepší menší druhy dorůstající délky 25 centimetrů, například želva zelenavá (Testudo hermanni), želva stepní (Testudo horsfieldi) a želva žlutohnědá (Testudo graeca) jsou jedny z nejprodávanějších druhů u nás.
- Pokud bydlíte v domě a máte zahradu, dá se s nadsázkou říct, že velikost želvy vás nemusí při výběru omezovat o podle velikosti venkovního výběhu se můžete zaměřit i na želvy, které v dospělosti dosahují i 70 centimetrů, jako je například želva pardálí (Geochelone pardalis).
- Další stránka jsou finance. Je jasné, že velká želva v bytě bez možnosti zazimování, tedy s celoročním provozem, se může dost prodražit. Chov v domě záleží na délce pobytu ve venkovním výběhu a schopnosti želvy zimovat.
- Co se týče stravy, i zde máme pár výjimek. Druhy z rodu Testudo jsou bezproblémové a vystačí si i s tím, co najdou na zahradě či na louce (v zimě v obchodě). Oproti tomu strava například želvy uhlířské musí obsahovat i živočišnou část, například myší holátka.
- Velkou výhodou je, že suchozemská želva není hlučná a ani nezapáchá.
Každý druh má svá pro a proti, a proto těchto několik bodů berte jako malý návod k tomu, která želvička je pro vás ta pravá. Přeji šťastnou ruku při výběru!
