Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.
Perzistentní chrup neboli zadržené mléčné zuby
Mléčný chrup se u štěňat prořezává někdy okolo tří týdnů věku. Skládá se z 28 zubů. Mléčné zuby jsou vyměňovány u psů za trvalé v období mezi 3. a 7. měsícem věku. Trvalý zub při svém prořezávání vyrůstá v místě mléčného zubu. Růstem tlačí uvnitř dásně na kořen zubu mléčného a zavírá kořenový kanálek, čímž zastavuje jeho výživu a usnadňuje tak jeho pozdějšího uvolnění. Velmi záleží na plemenu, ale nemalý podíl má i způsob výživy a péče majitelů. Všeobecně platí, že u větších plemen dochází k výměně zubů dříve než u malých plemen. Jako perzistentní označujeme ten zub, který nevypadnul, i když už vypadnout měl (obecně platí ukončený 7. měsíc života). Většinou se jedná o špičáky. Pokud však zůstanou všechny zuby, vytvoří se takzvaný „žraločí chrup“. Trvalý zub při svém růstu v dásni nenasedá na kořen zubu mléčného a vychýlí se ze směru růstu, roste podél zubu mléčného. Kořen mléčného zubu není narušen a zub trvalý vyrůstá v jiné pozici.
Problém perzistentních mléčných zubů je problém především pro miniaturní plemena: jorkšírské teriéry, čivavy, pražské krysaříky, trpasličí jezevčíky, srnčí pinče, trpasličí pudlíky a nebo maltázáčky. Zadržené mléčné špičáky mohou vést k vybočení rostoucích trvalých špičáků, křiví skus. Mění se obrys dásně, což vede k usazování plaku a zbytků potravy mezi dočasným a trvalým zubem. Dochází k zánětům dásní a tvorbě zubního kamene a bolestivosti při příjmu potravy. Zadržení mléčného zubu řešíme extrakcí (vytrhnutím) po 7. měsíci věku. Extrakce se provádí v celkové anestezii, protože se jedná o výkon nepříliš příjemný, veterinář jej provádí velmi šetrně, s ohledem na prořezávající se trvalý zub.
S prvními zuby přichází také starost o jejich každodenní péči. V mladém věku je důležitá manipulace s dutinou ústní zvířete, nacvičování otvírání, zavírání a sahání do tlamy. V neposlední řadě i nácvik čištění zubů.
Nesprávný počet trvalých zubů – polyodoncie, oligodoncie
- Polyodoncie je stav, kdy se v zubním oblouku nachází více zubů než je fyziologický počet. O polydoncii pravé mluvíme, pokud jsou všechny zuby trvalé. Vzniká rozštěpením zubního základu. Zdvojený zub vyrůstá obvykle mimo skus a jeho korunka může být menší a deformovaná. Zub pak vychyluje sousední zuby, zraňuje dáseň. V některých případech je normální zub zařazen mezi fyziologické zuby a vady si majitel nemusí všimnout. Terapií je extrakce nadbytečných zubů. Polyodoncie nemá vliv na uchovnění. Nepravá polyodoncie je stav, kdy mezi prořezanými trvalými zuby přetrvávají zuby dočasné (mléčné). Časová hranice, kdy mluvíme o perzistentním dočasném chrupu, je sedm měsíců. Viz perzistentní chrup. Pokud si nejste jistí, zda se v dutině ústní psa nachází správný počet zubů, nechejte si je zkontrolovat veterinářem.
- Oligodoncie je stav, kdy se v zubním oblouku nachází méně zubů, než je pro daný druh fyziologické. Za oligodoncii pravou označujeme geneticky podmíněné aplazie (nevyvinutí) trvalého zubu. Zub není v čelisti přítomen, případně nelze jeho dřívější přítomnost prokázat. Toto onemocnění nelze nijak ovlivnit, je to zřejmý důsledek šlechtění psů. Postiženy bývají především brachycefalická (krátkolebá) plemena. Existují chovatelské kluby, které tuto vadu respektují při uchovnění jedince, ale převažují kluby, kde tato vada znamená vyloučení zvířete z chovu. Pravou oligodoncii nemůže chovatel nikterak ovlivnit. Možná je pouze implantace umělého zubu do čelistní kosti. Ovšem jedná se o metodu technicky velmi obtížnou a nákladnou. Nepravá oligodoncie je stav, kdy v zubním oblouku chybí jeden nebo více zubů, které lze rentgenologicky prokázat jako neprořezané. Do této kategorie řadíme i případy kdy došlo, ať už jakkoliv, ke ztrátě zubu. V tomto případě prokazujeme přítomnost zbytků zubního kořene pomocí rentgenologického vyšetření. Jestliže se zub pouze neprořezal, může majitel pravidelně a dlouhodobě masírovat dáseň překrývající korunku zubu. Dále je možno provést plastiku dásně. Posouzení, zda se při chybění zubu jedná o oligodoncii pravou či nepravou, může provést veterinář pouze na základě rentgenologického vyšetření. Úplnou ztrátu zubu úrazem lze rentgenem prokázat zhruba do 1 měsíce po úrazu.
Je důležité, věnovat značnou pozornost chrupu vašeho mazlíčka již od útlého věku, pokud se zuby nebudou vyvíjet dle standardu, neváhejte zeptat se veterináře. Poradí vám, co dělat a můžete problém řěšit hned, ne až bude pozdě. Zároveň pamatujte na pravidelné čištění zubů, zubní plak totiž dokáže napáchat hodně škody, stejně jako v lidské dutině ústní.