Suchozemzká želva

Abych vám pověděla o želvách trochu víc, nejen o našem zelenavém Joym, rozhodla jsem se sepsat pár informací i o ostatních zástupcích rodu Testudo.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Minule jsem vám stručně popsala želvy rodu Testudo, nyní se s vámi podělím o zkušenosti a informace s rodem Geochelone.

Přehřátí v létě je jedním z nejčastějších důvodů, proč suchozemská želva umírá. Želva je totiž plaz, který neumí regulovat tělesnou teplotu. V zimě je pro ně typická hibernace neboli zimní spánek, v létě někdy i několik týdnů estivují, využívají letní spánek.

Jak zabezpečit želvičku během dovolené, řeší každý její majitel. Pokud jedete jen na pár dní, pak můžete želvu nechat v její ubikaci a pouze upravit prostředí tak, aby želva pár dní vydržela bez vás. Vždyť v přírodě také nejí a nepije každý den.

Když si pořídíte svou první suchozemskou želvičku, měli byste pro ni mít připravené terárium a případně také venkovní či balkónový výběh. Převoz je pro ni velmi stresující. Myslete proto na to, aby byly podmínky co nejlepší.