Kůže želvy zelenavé

Veterináři to nemají lehké, pacienti jim nemohou vysvětlit, co je trápí, mají málo času, někdy i nepříliš přátelská zvířata a diagnostika onemocnění hned několika živočišných druhů může být zkrátka stresující. Abyste ulehčili situaci v ordinaci všem zúčastněným, zkuste se vyvarovat následujícím zlozvykům.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Je to sladkovodní studenokrevný plaz, výborný plavec. Řádná péče o želvu je složitější, než se většina lidí domnívá. Hlavní zodpovědnost musí převzít dospělý, ne dítě. Péče o želvu zahrnuje údržbu a čištění akvária, krmení želvy a průběžné sledování jejího zdravotního stavu.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.

Specifické požadavky na podmínky chovu jsme si řekli v předchozím článku. Výživa je neméně důležitá, protože se výrazně podepisuje na zdraví želvičky. Podělím se s vámi o vlastní zkušenost skladování rostlin v chladnějších měsících, kdy je obtížnější natrhat je na louce.

Našli jste v dopise Ježíškovi od vašich dětí to vroucí přání mít doma něco živého? Nebo o tom již dlouho všichni tajně přemýšlíte a Vánoce se vám zdají jako ideální příležitost? Ještě vteřinku se zastavte a společně se nad článkem zamyslete nad důležitými aspekty tohoto kroku.