kousání želvy

Věděli jste, že na balkoně můžete své želvě snadno vybudovat výběh, kde se bude mít téměř jako v přírodě?

,,No tak fajn, fajn. Koupíme si želvu,“ říká můj manžel. Já s nadšením sedám nad knížky s co nejvyšším počtem obrázků a pídím se po tom, jak že vlastně jednotlivé druhy vypadají, a to zejména kvůli našim dvěma dětem.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.

Pokud vlastníte nebo se chystáte pořídit si domácí zvíře, do vašeho života s ním více či méně vstoupí také veterinární lékaři. Aby vám prostředí veterinárních ordinací nenahánělo hrůzu, abyste chodili na veterinu pokud možno rádi a především aby vám a vašemu zvířeti veterinární péče přinášela pokud možno jen samé benefity, je tu seriál článků o porozumění si s veterinářem.

V minulém článku jsme se zaměřili na základní vybavení terária suchozemské želvy, dneska si řekneme více podrobností o dalším vybavení.

Specifické požadavky na podmínky chovu jsme si řekli v předchozím článku. Výživa je neméně důležitá, protože se výrazně podepisuje na zdraví želvičky. Podělím se s vámi o vlastní zkušenost skladování rostlin v chladnějších měsících, kdy je obtížnější natrhat je na louce.