Bílá skvrna na krunýři vodní želvy

Poslední říjnové, a zatím slunečné dny, můžete vyrazit za poznáním na Výstaviště v Lysé nad Labem, kde se 26.–30. října 2016 koná celostátní výstava exotické fauny a flóry.

Pokud vlastníte nebo se chystáte pořídit si domácí zvíře, do vašeho života s ním více či méně vstoupí také veterinární lékaři. Aby vám prostředí veterinárních ordinací nenahánělo hrůzu, abyste chodili na veterinu pokud možno rádi a především aby vám a vašemu zvířeti veterinární péče přinášela pokud možno jen samé benefity, je tu seriál článků o porozumění si s veterinářem.

Abych vám pověděla o želvách trochu víc, nejen o našem zelenavém Joym, rozhodla jsem se sepsat pár informací i o ostatních zástupcích rodu Testudo.

Jak zabezpečit želvičku během dovolené, řeší každý její majitel. Pokud jedete jen na pár dní, pak můžete želvu nechat v její ubikaci a pouze upravit prostředí tak, aby želva pár dní vydržela bez vás. Vždyť v přírodě také nejí a nepije každý den.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?