Dobrý den, dcera by chtěla studovat na Mvdr. Momentálně je na víceletém gymnáziu a řešíme dilema, zda má zůstat až do maturity a poté jít na VFU, nebo zda má přejít na SOŠ obor veterinářství, kde se učí předměty jako: mikrobiologie a parazitologie, anatomie a fyziologie zvířat, patologie, či např. Patologie. Můžete nám, prosím, poradit, třeba dle vlastních zkušeností nebo zkušeností kolegů? Děkujeme, David
Dobrý den, poradím moc ráda. Já osobně jsem byla na SOŠ veterinární a poté šla na VFU. Výhody byly, že jsem už na střední zjistila jaká zvířata mne baví, co mne zajímá atd. Škola byla zaměřena na praxi, takže jsem si vyzkoušela co práce se zvířaty obnáší, že to není jen o pejskách a kočičkách, ale také o dobytku, drůbeži apod. Mnoho lidí na střední škole zjistilo, že ve finále být veterináři nechtějí, protože jim například vadila krev, pitva apod. Obrovskou výhodou pro mne pak na vysoké škole byla právě daná praxe a základní přehled v odborných předmětech jako je právě parazitologie, fyziologie, anatomie, patologie a další. Nevýhodou pro mne byly přijímací zkoušky z chemie a biologie, které se na střední nevěnovala taková pozornost. Tudíž jsem chodila na doučování a absolvovala přípravný kurz, který VFU nabízí a nebyl problém se na školu dostat. Výhodou daného gymnázia a nevýhodou střední školy je schopnost se učit. Tu my ze SOŠ prostě nemáme, škola byla o praxi a ne o ležení v knížkách, což je ale na VFU v prvních rocích právě to hlavní - umět se učit a zvládnout zkouškové. Ale zakousli jsme se a zvládli jsme to i my z odborných škol. Lidé z gymnázia se učit uměli a tudíž se jim lépe připravovalo, jim nastal kámen úrazu v dalších ročnících právě v odborných předmětech a praxích (pitvy, stáže na jatkách, služby na klinikách velkých i malých zvířat, schopnost manipulace s velkými a malými zvířaty, různé výjezdy apod.). K promocím jsme se nakonec všichni ze SOŠ dostali, ale stálo nás to mnoho nervů s přípravami na zkoušky, ale první dva roky na VFU člověka dokážou naučit se učit. Takže pokud to shrnu za sebe, tak já bych neměnila. Jsem ráda, že jsem absolvovala střední veterinární, kde jsem dostala praktickou průpravu a vážně mě v mých 15 letech utvrdila, že chci a že hlavně zvládnu dělat veterináře. Určitě se lépe přestupuje ze střední na jinou střední, pokud zjistíte, že Vás to jak se říká nebaví, než potom v druhém ročníku v 19 letech na vysoké zjistit, že neustojíte krev apod. Gymnazisté zas mají lepší přípravu na učení, lépe projdou přijímacím řízením a stráví nad učením méně času, protože vědí jak si rozvrhnout čas a učit se tak, aby tu kvantu knih do zkouškového stihli přečíst a naučit se. Takže pokud Vaše dcera chce jít na veterináře, tak základ umět se učit z gymnázia má, takže na střední škole se jen utvrdí ve výběru svého povolání nebo naopak. S pozdravem MVDr. Orlovská Petra
Reakce od tazatele
Děkuji Vám, za vyčerpávající informace, přeji Vám hezké prožití vánočních svátku. David
Patříte mezi ty chovatele morčat, jenž chtějí nechat svoji skupinku rozrůst? Morčata rodí velice vyspělá mláďata, která jsou prakticky ihned schopna samostatně žít, a některá jsou mnohdy vychována i bez kojení. Kdy je vhodné nechat samičku připustit a jak dlouho jsou mláďata závislá na mateřském mléku? Kolik mláďat může samička porodit? Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, čtěte pozorně dál.
Chovatelka Denisa Kratochvílová chová kromě jiných zvířat také suchozemskou želvu Joyho. V sérii článků vám bude předávat své zkušenosti a tipy, jak se správně starat o tento druh mazlíčka.
Morčata jsou svůj výběh schopná zaneřádit během několika hodin k nepoznání. Stačí malý kousek okurky a výsledkem je doslova hromada "bobků" rozházených po celé kleci. Jakou tedy zvolit podestýlku, aby byly důsledky znečištění co nejvíce umírněné?
Lidé a psi toho mají mnoho společného, bohužel se některé aspekty týkají také zdraví. Psincový kašel neboli také kotcový kašel, medicínsky infekční laryngotracheitida, je akutní onemocnění horních cest dýchacích, které se projevuje záchvatovitým kašlem. Dobrá zpráva je, že se dá vyléčit a můžete svého pejska proti této nemoci také očkovat.
Věděli jste, že váš domácí mazlíček může být alergický prakticky na cokoliv, od svého vlastního pelíšku až po jiná domácí zvířata? Bohužel obvykle dlouho trvá, než přijdete na to, co u vašeho psa či kočky způsobuje alergickou reakci – zvlášť když jsou na vině alergeny z domácího prostředí.
Když vyrážíme ven projít se nebo proběhnout se psem, nazujeme si většinou ty nejpevnější sportovní boty. Náš pes je vybavený vlastními zabudovanými botaskami. Polštářky na tlapkách psa poskytují kostem, šlachám a vazům zvířete oporu, ochranu před uklouznutím a ochranu před nárazy.