Skvrna

Občas od někoho slyšíte, že pes nesmí kosti. Pravda je ale taková, že pes kosti jíst nejen může - dokonce jsou důležitou součástí jeho jídelníčku. Má to ale svá pravidla.

První věc, kterou byste vždy měli sdělit svému veterináři je, zda byl pes v zahraničí a kde. Z pohledu infekce onemocněním přenášeném klíšťaty, je to velmi zásadní informace. Pokud pes do zahraničí necestoval, ale cestoval na jižní Moravu, sdělte to, prosím, také. Moravu pochopitelně nepovažujeme za zahraničí, bohužel ale, někteří, donedávna „exotičtí“ parazité, ji pomalu také pojímají za vlastní a to z důvodu vyšších průměrných teplot.

Může to být pro nás páníčky srdcervoucí sledovat, jak se náš mazlíček krčí v koutě, schovává na toaletě, za skříní nebo se snaží najít klidné místo v koupelně. Strach z bouřky je u psů skutečný a neměli bychom jej ignorovat. Zvířata jsou všeobecně náchylnější a změny vnímají intenzivněji než my lidé.

Někteří parazité si nevybírají a napadají i člověka. Pokud preventivně ošetřujeme psa či kočku proti vnějším (ekto-) i vnitřním (endo-) parazitům, chráníme tím nejen je, ale také sebe. Ne všichni parazité jsou hostitelsky specifičtí, to znamená, že napadají jen jeden živočišný druh.

Podívejte se na tlapku svého psa. Kolik vidíte drápků? Většina psů má čtyři na zadních končetinách a pět na obou předních končetinách. Ten drápeček navíc na vnitřní straně zadní nohy se jmenuje paspárek. Víte, proč ho pes má a jestli ho má mít?

Vše, co se zdá jako zvracení, nemusí být zvracení. Rozlišujeme dva základní termíny, a to regurgitaci a samotné zvracení. V článku se dozvíte důvody zvracení a jak zvířátku pomoci.