Pes sežral škvarky

Jen na chvíli jste se vzdálili z kuchyně a když se vrátíte, je už pozdě. Pečené kuře vytažené z trouby je pryč. Zloděj sedí na zemi, lapá po dechu a vypadá docela šťastně. Vy jste se mezitím několikrát vyděsili a hlavou se vám začaly honit možné scénáře, co se teď s vaším čtyřnohým přítelem bude dít, protože přece snědl zakázané vařené kuřecí kosti!

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Přinesli jste si domů roztomilé štěňátko a těšíte se, jak spolu budete zažívat krásné chvilky. Ze štěňátka se postupně stane váš parťák, a vy si spolu budete užívat dlouhé procházky sluncem prozářenou krajinou… Prostě idylka. Aby tato idylka trvala co nejdelší dobu, je potřeba tomu jít trochu naproti a nic nenechat náhodě. O své tělo se taky staráme, když nás něco bolí, snažíme se to řešit. Pes má tu smůlu, že neumí o své bolesti mluvit. Proto v některých případech poznáme, že je něco špatně až pozdě.

Věděli jste, že váš domácí mazlíček může být alergický prakticky na cokoliv, od svého vlastního pelíšku až po jiná domácí zvířata? Bohužel obvykle dlouho trvá, než přijdete na to, co u vašeho psa či kočky způsobuje alergickou reakci – zvlášť když jsou na vině alergeny z domácího prostředí.

Pojídání stolice neboli koprofagie je u štěňat naprosto běžná. Může se však lehce stát, že se tento štěněcí nešvar stane zlozvykem a přetrvává i v dospělém věku psa.

Příčinou tohoto typu úrazu jsou nehody způsobené ostrými předměty, jako je například nůž, klacek při aportování, osina nebo střepy, které naruší kůži nebo podkoží a mohou se bohužel dostat mnohem hlouběji.