Nevhodné chování psa, umístění do adoptivní rodiny

Otázka 28.1.2020     Pes

Dobrý den, jelikož už jsem bezradná obracím se na Vás s prosbou o radu, pomoc, cokoliv. Vlastním fenku křížence, věk cca 12 let (cca 7,5 kg "jorkšír). Mám ji od jejích 3-4 let, kdy byla nalezena odložená u silnice. Její původní majitel se jí zbavil krátce po vrhu štěňat. V tehdejší době jsem bydlela v rodinném domě se zahradou, čili nebyl problém si "staršího" pejska vzít a postarat se o něj. První roky (2-3) vše probíhalo bezproblémově, pejsek si v pohodě zvykl na nové prostředí a byl hodný. Bohužel se situace zkomplikovala a já se musela přestěhovat a to včetně psa. Po přechodu do bytu, začalo problémové chování (i na domě byla zvyklá být doma, nezvládala přílišnou samotu na zahradě). Ihned po přestěhování začala v momentě, kdy bylo potřeba odejít z bytu štěkat, kňučet, škrábat dveře. Celou situaci jsme začali ihned řešit (sousedi si okamžitě začali stěžovat, že obtěžuje, ruší, atd.). Chtěla jsem jít přírodní cestou a začala zkoušet různé feromonové obojky, difuzéry, podle různých rad postupně odcházet z bytu a zase se vracet. Marně. Všechny moje pokusy skončily tak, že opět začala vyvádět a obtěžovat své široké okolí. Nezbylo nic jiného, než se obrátit na veterináře. Ten jí předepsal Xanax v domnění, že se pes dá psychicky do pohody a přestane s tímto problémovým chováním. Bohužel ani se zvyšující se dávkou léku tuto chování nepřestalo a pejsek stále v bytě vyváděl (přičemž když jsem byla doma, si mě vůbec nevšímala a spala klidně v pelechu). Jelikož se stížnosti sousedů množily, byla jsem nucena použít protištěkací obojek. Byť se mi tato možnost příčila, nešlo to jinak. Je sice pravdou, že obojek zabral aby neštěkala, přesto si však našla frekvenci, na které mohla kňučet a naříkat, aniž by ji obojek nějak ovlivnil. Bohužel majiteli bytu přetekla trpělivost a musela jsem se odstěhovat. V té době jsem měnila i zaměstnání, kde mi umožnili mít pejska v kanceláři. Teď jsou to dva roky, co se mnou denně dochází do zaměstnání a tím pádem nedělá doma hluk. Co se však stalo problémem je její totální fixace na moji osobu (vím, můžu si za to sama, protože jsem jí dovolila, aby se mnou chodila do zaměstnání, bohužel jsem však byla přitlačená ke zdi a nemohla si dovolit přijít o další byt). Bohužel nastala situace, kdy musím zaměstnání změnit. Najít práci, kde je možné mít psa je však nereálné. Proto začínám celou situaci se snad dostatečným předstihem řešit (cca 5-6 měsíců předem). Přemýšlím o nějaké formě výcviku (převýchovy) či o umístění do adoptivní rodiny (svého psa miluji, ale už mu ze svého života nemůžu obětovat víc, aby mě to samotnou psychicky a fyzicky neničilo). Mít ji neustále u sebe mi bere veškerou sílu, kterou mám. Nemůžu si zajít ani k lékaři, aniž bych musela řešit, kdo ji pohlídá (vzhledem ke svému zdravotnímu stavu docházím k lékařům pravidelně a bohužel se nejspíše do budoucna nevyhnu ani hospitalizacím - další veliký vykřičník v mé hlavě, protože netuším, co bych si s ní v ten moment počala. V ideálním případě bych jí chtěla najít novou rodinu, nejlépe nějaké seniory, kteří by ji mohli věnovat dostatek svého času a zajistit jí klidné stáří. Nechci ale někomu předávat pejska, který se chová takto problémově. Absolutně netuším co dělat a jak. Proto se obracím na Vás a doufám, že mi můžete poradit, ukázat cestu kterou se vydat. Napadá Vás, prosím, nějaká možnost, jak toto problémové chování vyřešit? Popřípadě mi poskytnou nějakou radu, jak celou situaci řešit? Mockrát děkuji, pokud jste dočetli až sem. Celý tento problém už mi nedává mnoho týdnů spát a bohužel nevím, jak z toho ven. Tereza Š.