Časté drbání pejska

Bodnutí hmyzem patří zejména v létě mezi nejčastější poranění. Dochází k němu zpravidla při zájmu zvířete o zmíněný hmyz, když ho chytá ho do tlamy a nebo strká hlavu do hnízda. Pokud dospělé zvíře netrpí alergií a dostane žihadlo jinam než na některé z citlivých míst, pocítí bolest, ale nic vážného to s velkou pravděpodobností nebude. Jindy je však potřeba mít se na pozoru.

Stejně jako pro lidi, také pro psy bývá příchod jara spojen s příchodem sezónní alergie. Ta může v kombinaci s jinými alergiemi pejskovi docela zavařit. Stromy, trávy, pyly, roztoči a složení jídla jsou nejčastějšími spouštěči. První alergické projevy se objevují mezi 1. a 3. rokem života. Jak tedy poznáte, že váš pejsek možná trpí alergií?

Věděli jste, že váš domácí mazlíček může být alergický prakticky na cokoliv, od svého vlastního pelíšku až po jiná domácí zvířata? Bohužel obvykle dlouho trvá, než přijdete na to, co u vašeho psa či kočky způsobuje alergickou reakci – zvlášť když jsou na vině alergeny z domácího prostředí.

Diabetes neboli cukrovka je nejčastějším endokrinním onemocněním u psů. Touto nemocí trpí každý dvoustý pes. Nejčastěji onemocní zvíře mezi 8. a 12. rokem života, zvýšený výskyt je u psů do 15 kg a dvakrát častěji jsou postiženy feny. Plemenné riziko je u jezevčíků, pudlů, francouzských buldočků, shitzu a německých ovčáků.

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.