Původce psinky
Původcem onemocnění je virus, který nemocné zvíře vylučuje ve svých výměšcích. Napřímo se přenáší bezprostředním kontaktu psů, zprostředkovaně pak přes krmivo a vodu, výměšky nemocného psa, po olíznutí infikovaných předmětů a jiné. Nejčastěji psinkou onemocní štěňata a psi do jednoho roku věku, starší psi ale taktéž. Velký vliv na vznik a průběh onemocnění má zdraví psa a jeho celková kondice. Psinka se nejčastěji objevuje na jaře a na podzim
Příznaky a projevy psinky
Podle toho, které orgány jsou nejvíce postižené, rozeznáváme čtyři základní formy nemoci, přičemž každý forma se může vyskytovat samostatně, obvykle ale jedna forma předchází druhou.
Plicní forma
Projevuje se často jako zánět dýchacích cest, kdy psovi teče z nosu. Tento výtok je řídký, později hlenovitý až hnisavý s příměsí krve. Dostaví se kašel, který poukazuje na zánět hrtanu a průdušek, tento stav může vygradovat až v zápal plic. Současně s příznaky plicní formy se projevuje také zánět očních spojivek, vzácně také rohovky. Objevuje se světloplachost.
Střevní forma
Projevuje se jako zánět žaludku a střev. Pes zvrací, zvratky jsou žlutě zbarvené, hlenovité. Objevuje se hlenovitý průjem často s příměsí krve.
Nervová forma
Tato forma většinou nastupuje v průběhu formy plicní nebo střevní. Projevuje se záškuby v obličejové části – na čenichu, pyscích, tvářích, žvýkacích svalech. Záškuby objevují rytmicky trvale, nebo s časovým odstupem. V některých případech příznaky připomínají epileptický záchvat.
Kožní forma
Méně častá forma, která se projevuje zrohovatěním a popraskáním vrchní vrstvy pokožky na polštářcích tlap.
Inkubační doba psinky
Psinka se u psa projeví za 3–7 dnů. Existují však i případy, kdy pes umírá do 3 dnů.
Prevence psinky
Jedinou prevencí je očkování štěňat mezi 6.–8. týdnem. Léčba je ve většině případech neúspěšná a pes umírá.