Co znamená přehřátí organismu
Přetrvávající tepelná zátěž, nedostatečný příjem tekutin anebo i začátek jiné nemoci, mohou u psa snadno vést k poruchám krevního oběhu až k šoku. V pokročilém stádiu je povrch těla dokonce spíše chladnější, protože krevní oběh se centralizuje. Jako projev nedostatku tekutin se krom malátnosti a rychlého slabého pulzu objevují i suché sliznice a snížená pružnost kůže. Při přehřátí jde o vážnou poruchu krevního oběhu, která rychle může přejít v úpal.
Jak vzniká přehřátí
Jako u všech teplokrevných zvířat tak i u psa je vnitřní tělesná teplota udržovaná v úzkém rozpětí řídícím centrem teploty v mozku. Vysoká teplota prostředí, tělesná aktivita anebo všeobecné zvýšení látkové přeměny může vést k celkovému zvýšení teploty zvířete.
Teplotu registrují rozličné senzory v těle a na její změny organismus bezprostředně odpovídá protiopatřením. Nejúčinnější je ochlazování vypařováním. U člověka tento proces probíhá přes kůži – pocením, naproti tomu u psa horními dýchacími cestami – zrychlené dýchání s vyplazeným jazykem.
Tento mechanismus však není zdaleka tak účinný, psí srst k rychlému přehřívání napomáhá. Proto mají zvířata v těchto horkých letních dnech problém s udržením správné teploty těla. Ovšem, při obou procesech dochází k úbytku tekutin, který chovatelé často podceňují. Dostatečný příjem tekutin je předpokladem efektivní regulace tělesné teploty. A přece i při dostatečném přísunu tekutin mohou regulační mechanismy někdy selhat. Například vyšší vlhkost vzduchu situaci ještě zhoršuje, protože výrazně omezuje vypařování. Bohužel, v létě se stále často podceňuje zvyšování teploty v zaparkovaném autě. Během 15 minut se teplota vevnitř v autě vyšplhá až na 65 °C a výše. Nepomůže, ani když mu necháte mírně pootevřené okno!
První pomoc při přehřátí organismu
- Okamžitě přerušte jakýkoliv další přísun tepla.
- Odneste psa na chladnější místo.
- Pozorně zkontrolujte dýchání a krevní oběh, případně jej podpořte.
- Jen v lehkých případech, pokud je pes při vědomí a může kontrolovatelně polykat, můžete jeho krevní oběh podpořit podáním tekutin.
- Pokud je krevní oběh zasažený více, zvíře není schopno postavit se, nereaguje, musíte psa bez otálení odvést k veterinárnímu lékaři.
Co je to úpal?
Při úpalu selhává samoregulační schopnost organismu snížit teplotu. Teplota naměřená zvířeti často převyšuje 40 °C. Takové zvýšení vede k různým poruchám v látkové přeměně, k poškození buněčných membrán, selhání funkce orgánů a otoku mozku. Multiorgánové selhání je stav prakticky neléčitelný. K hlavním příznakům úpalu, kromě zvýšené teploty, patří zrychlený dech a pulz, suché jasně červené sliznice, suchá, horká kůže, zvracení, průjem, v první fázi nervozita a neklid, později dezorientace, zhoršené reakce, malátnost až bezvědomí. Hrozí akutní ohrožení života!
První pomoc při úpalu
- Okamžitě přerušte jakýkoliv další přísun tepla.
- Odneste psa na chladné místo.
- Hrozí nebezpečí otoku mozku, proto položte psovi hlavu trochu výš než je jeho tělo.
- Dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová.
- Tělo ochlazujte velmi opatrně a pomalu.
- Rozhodně psa neházejte do studené vody nebo na něj nevylévejte plné kbelíky vody.
- Ochlazování vodou začněte od končetin. V nouzi můžete použít i mokré studené obklady. Velmi efektivní jsou obklady kostkami ledu na vnitřní plochu stehna.
- Snažte se snížit teplotu na 39 °C za 30–60 minut.
- Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu
- Zvíře po poskytnutí prvotní pomoci dopravte co nejrychleji k veterinárnímu lékaři, který posoudí jeho stav, provede potřebná vyšetření a zahájí komplexní léčbu úpalu.
Preventivní opatření
- Pokud už jízdu autem se zvířetem plánujete, jeďte brzy ráno nebo večer, kdy ještě není takové vedro.
- Mějte s sebou vždy dostatek čisté pitné vody.
- Nenechávejte psa u otevřeného okna.
- Dělejte často přestávky.
- Nikdy nenechávejte zvíře v autě samotné ani na krátkou dobu
- Výcvik nebo dlouhé procházky absolvujte ráno nebo v podvečer nebo vybírejte prostředí, kde je dostatek stinných míst např. les, park
- Jestliže budete trávit čas na slunci, zvíře alespoň polévejte vodou nebo mu dopřejte přístup do vody.
Jaká zvířata jsou nejvíce ohrožena
- Mláďata a staří jedinci
- Obézní zvířata
- Zvířata trpící srdečním onemocněním nebo jinou vážnou chorobu
- Takzvaná brachycefalická plemena – buldoci, buldočci, boxeři, ale také molossoidní plemena jako je např. shih-tzu nebo německá doga.
- Zvířata, která jsou nedávno vakcinovaná nebo po narkóze.
- Psi s dlouhou hustou srstí - v létě je vhodné psy s dlouhou hustou srstí nechat ostříhat. Na druhou stranu, pokud máte doma „naháče“, nezapomínejte ho potírat i několikrát denně opalovacím krémem s vysokým UV faktorem, protože stejně jako u lidí mu hrozí spálení kůže.