Falešná březost. Fenky postihuje celkem často, co v takovém případě dělat?

Co je falešná březost?

Falešnou březostí feny je označován stav, při kterém se v období, které odpovídá konci březosti, objevují změny v jejím chování. Také změny na zevních orgánech (mléčná žláza, zevní pohlavní orgány) jsou podobné období před porodem. U feny se projevuje takzvané mateřské chování, ačkoliv se nepářila. Nejčastěji se s ním setkáme přibližně jeden až dva měsíce po hárání. Je to pozůstatek z doby, kdy psi žili ve smečkách a feny háraly ve stejnou dobu, což můžeme pozorovat i dnes ve větších chovech. Pseudolaktace tak pomáhala zajistit náhradní výživu štěňatům i po úhynu jejich pravé matky. 

U fen se vyskytuje často, zejména u těch dobře živených, s úzkou vazbou na majitele. Nejde o poruchu pohlavního cyklu, ani se tím nesnižuje plodnost zvířete. Nejtypičtějším příznakem je zvětšující se mléčná žláza, ve které se začíná tvořit mléku podobný sekret. Právě kvůli zvýšené tvorbě mléka se falešné březosti říká pseudolaktace.

Čtěte více
I pes může trpět kvasinkami. Usazují se v uších, na kůži nebo na tlapkách

Jak se falešná březost neboli pseudolaktace projevuje?

Charakteristická je i změna povahových vlastností postižené fenky - psychický neklid, někdy až apatie, agresivita či stranění se, nebo naopak zvýšené vyžadování pozornosti majitelů. Fena vyhledává místo k porodu a stele si pelíšky pro štěňata. V průběhu tohoto období může fena trpět zvýšenou žravostí, provázenou změnami chuti, zvracením, průjmy nebo i nechutenstvím a zvýšenou teplotou. Falešná březost se může projevovat také zvětšením břicha, pomalostí a opatrností pohybů. Fena může být neklidná a nevrlá, může poštěkávat a vrčet, bez chuti si hrát. Nesnese cizí lidi nebo psy. Může se chovat buď agresivně i ke členům své domácnosti, nebo být naopak přespříliš mazlivá a vyhledávat blízkost lidí. Častější a výraznější projevy mívají některá plemena, například pudl, yorkšírský teriér, jezevčík, zejména pak dobře živené feny z domácích chovů s úzkou vazbou na chovatele.

Celkové příznaky mohou vyvrcholit imitací porodu, projevujícím se zpočátku nechutenstvím, později i stahy břišní stěny, snášením hraček nebo jiných předmětů a mateřskou péčí o domnělá mláďata. Fenka se odmítá vzdálit od hnízda s domnělými štěňaty a chodit ven.

Čtěte více
Parazité, kteří napadají psy a kočky: nejlepší obranou jsou prevence i útok

Jak se chovat k postižené fence?

Když přijde takový pacient do veterinární ordinace, je důležité zprvu vyloučit skutečnou graviditu od té falešné, a to ultrazvukovým či rentgenologickým vyšetřením, případně měřením progesteronu v krvi. Při mírných projevech bez výrazných vnějších příznaků není léčba nutná. Stačí dodržet chovatelská opatření, jako je odebrání předmětů imitujících štěňata, zajištění dostatku jiné aktivity a dostatku pohybu, snížení příjmu potravy (zejména bílkovinné složky) po dobu 7 až 10 dnů a snížení příjmu tekutin (zabránění pití po dobu 6 až 8 hodin v průběhu 3 až 7 nocí).

Při intenzivní laktaci hrozí zadržení mléka a následný zánět mléčné žlázy. Tento stav je indikací k ošetření u veterinárního lékaře. Je třeba počítat s tím, že pseudogravidita se může u některých fen opakovat po každé říji. V případech, kdy majitelé již nepočítají s využitím v chovu, lze jim jednoznačně doporučit kastraci feny coby absolutní řešení problému. Tímto jednorázovým chirurgickým zákrokem, kdy se odejmou vaječníky i s dělohou, se předejde v budoucnu nejen falešným březostem, ale i dalším patologickým stavům na pohlavních orgánech, mléčné žláze, nežádoucímu nakrytí, apod.