Zanecháním psa v autě mu udělujete rozsudek smrti
V letních měsících se teplota v zaparkovaném autě během několika minut snadno vyšplhá až k 65° Celsia, čímž vznikne doslova smrtící výheň.
Jak dlouho se věnujete výživě psů a co vás přivedlo na to, zajímat se více o B.A.R.F.?
Právě koncem měsíce října uplynulo čtyřicet let, kdy se mi narodil první vrh německých dog. V této době a i mnoho let poté jsme neměli žádné potuchy o průmyslové stravě, krmili jsme více či méně stravou přirozenou. Jenom jsem netušil, že barfuji. Jaksi mi to zůstalo. Tak jak nemám potřebu se stravovat ve fast foodech, tak nemám potřebu krmit soustavně své psy průmyslovou stravou.
Co musí majitel psa při barfování zvážit a je tento způsob krmení pro všechna plemena?
Prof. MUDr. Štěpán Svačina říká, že: „Tři čtvrtiny lidských nemocí jsou způsobeny nesprávnou výživou.“ Nemám jediný důvod si myslet, že ve světě psů je tomu jinak. Jsem hluboce přesvědčen, že přirozená strava je vhodná pro každého jedince. Právě při tomto typu výživy máme možnost zohledňovat jedinečnost každého jednoho psa. Dnes se snad již dostává do obecného podvědomí, že stejně jako lidé, tak i psi potřebují nastavit krmnou dávku podle svých individuálních potřeb, které se liší, někdy velmi diametrálně, i u sourozenců z jednoho vrhu.
Jaké jsou nejčastější chyby v krmení psa syrovou stravou?
Mám-li použít kulinářskou terminologii, tak bych řekl, že to je redukce. Výživa psa na přírodních principech není o kusu více nebo méně kvalitní flákoty a mrkvi.
Na kolik stovek či tisíc korun měsíčně vyjde B.A.R.F. pro středně velké plemeno?
Záleží na zdrojích, ale pro středně velkého psa bych mluvil o řádech stokorun, pokud nepreferuji pravou svíčkovou, kaviár a křepelčí vejce v lidské kvalitě :).
Jsou některé vnitřnosti, které jsou v syrovém stavu pro psa naprosto nevhodné?
Nemluvil bych o absolutní nevhodnosti, spíše o opatrnosti. Jde především o játra, slezinu a takzvané gurgle. Játra a slezina dokáží u psů navodit impozantní průjem, u jater existuje i možnost předávkování vitamínem A. Gurgle mohou být problematické z toho důvodu, že na nich může zůstávat štítná žláza, jejíž hormony jsou navíc termostabilní, tedy neničí se ani varem. Při pravidelném zkrmování může docházet k předávkování hormony štítné žlázy.
Velmi diskutovaná je také vařená strava, jaké jsou hlavní rozdíly mezi těmito dvěma přístupy?
U vařené stravy jde spíše o „přednatrávení“ podávané diety. I když varem opět dochází k částečnému zničení vitaminů a enzymů, pro které je především syrová strava vyhledávanou alternativou. Některými jedinci je vařená dieta preferovaná, vařené maso je pro psy lákavější, voňavější. Pokud ho ani tímto nezlákáme není důvod psa nekrmit kvalitní průmyslovou stravou, ideálně za studena lisovanou. Dnes nejsou vzácností jedinci, kteří dají přednost makové buchtě před voňavou kotletou.
A co kombinace přístupů? Existují nějaká pravidla?
I když je častý argument, že nesmíme míchat přirozenou stravu s granulemi, považuji ho za více méně mýtus. Psovi se přijaté krmivo v žaludku nevrství jako třeba koňovi, ale rozmíchává se v zažitinu, na kterou je trávicí trakt složením trávicích šťáv, jejich pH a enzymatickou výbavou připraven. Aby byl připraven dobře a byl schopen bez problémů zpracovávat i přirozenou nebo chcete-li čerstvou dietu, přimícháváme postupně jednotlivé komponenty do granulí. Většinou v intervalu 10–14 dnů můžeme postupně granulí ubírat a přejít zcela na přirozenou stravu. První dva až tři týdny bych nepodával kosti.
Jak psa nejlépe zvykat na B.A.R.F. a kdy začít?
Není žádné věkové omezení, kdy bychom měli začít s výživou na přírodních principech. Krmení psa konzervami nebo granulemi je pro nás rychlé, snadné a možná i zdánlivě levné. Pokud ale má pes zdravotní problémy, které odolávají snaze veterinářů, může být přechod na syrovou stravu významným faktorem vedoucím ke zlepšení. Takže mnohdy nejde ani tak o věk, jako o hledání zlepšení zdravotního stavu, případně o hledání alternativ v souvislosti s životním stylem lidské smečky.
Je lepší krmit psa syrovou stravou už od štěněcího věku?
Proč ne? V období, kdy začínáme štěně přikrmovat, je nejlepší naškrábat nebo jemně rozemlít libové hovězí nebo telecí maso, které štěňata nikdy neodmítnou. Můžeme využít i drůbež – kuře, krůtu, perličku, nebo ryby. I malým štěňatům můžeme připravit chutnou pastu z rozmixovaných kuřecích krků.
Pokud si domů přinášíme štěně od chovatele, který využíval pouze průmyslovou stravu, je vhodné minimálně týden dodržet složení i rozložení diety, tak jak je štěně zvyklé. Teprve po aklimatizaci můžeme začít s přidáváním čerstvých komponent, masa a zeleniny do krmné dávky.
Výživa psa se jednoznačně podepisuje na jeho zdraví, existují nějaké studie o vlivu způsobu krmení?
Existuje řada studií, kterými různé firmy potvrzují pozitivní vliv průmyslové stravy na zdraví a život psa. Studie o přirozené stravě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Žádný masozávod si takovou studii nezadal, žádný masozávod nemotivuje veterinární lékaře k propagaci jeho produktů.
Co si myslíte o granulích? Například jejich vlivu na vznik rakoviny?
Takové konstatování nebude úplně správné. Žijeme ve světě plném chemie. Nemohu tvrdit, že rakovina vznikla pouze ze stylu výživy. Pes je například podstatně více, díky své velikosti, vystaven inhalaci výfukových plynů. Měli bychom brát v úvahu také pro mne nesmyslné soustavné dvou až tří měsíční cykly odčervování, stálá ochrana před vnějšími parazity je opět na chemické bázi. To jsou všechno faktory, které potom s nedostatkem enzymů, antioxidantů, vitaminových komplexů a dalších nutritientů mohou vést a vedou k různým onemocněním.
Na průmyslové stravě žijí tisíce psů, a žijí i relativně spokojený život. Je však otázkou, zda je to to nejlepší, co jim mohu dát. A samozřejmě, tak jako je rozdíl mezi BARFem a BARFem, tak je rozdíl i mezi granulemi. Některé jsou postaveny na kopytech a peří, jiné opravdu obsahují kvalitní živočišnou bílkovinu.
Jak se liší výživa psa „gaučového typu“ od atleta neustále v pohybu? Jaké vnitřnosti jsou nejkaloričtější?
Úměra je stejná jako v lidském světě. Množství přijatých kalorií musí být menší než množství kalorií vydaných. Jinak se nadbytek energie ukládá. Takže složení podle jednotlivých komponent může být pro oba typy psů stejné, lišit se musí pouze v množství.
Pokud se budeme bavit o masných produktech, tak samozřejmě, že největším dodavatelem energie jsou tuky. Ty také pes jako zdroj energie využívá daleko více než člověk, který jako zdroj energie využívá především sacharidy. Takže u „gaučáků“ musíme být opatrní v podávání tučného masa a vnitřností. Z nich nejtučnější je vemeno.
Co syrové pamlsky, co psi zbožňují?
To je velmi individuální. Některý by dal život za syrovou papriku, jiný zbožňuje sušené dršťky, další bude nejšťastnější za kostku tvrdého sýra.
Když krmím způsobem B.A.R.F., mám nakoupit nějaké doplňky stravy? Například vápník nebo esenciální mastné kyseliny?
Pokud je krmná dávka skutečně pestrá, není nezbytné přidávat doplňky. Pokud však máme například strach ze zkrmování kostí, musíme vápník v nějaké podobě dodávat. Pro psy jsou důležité omega 3 mastné kyseliny. Pokud však zkrmujeme pravidelně například kvalitní sardinky, není potřeba přemýšlet nad jejich dotací.
Jiná situace bude u jedinců, kteří mají nějaké zdravotní problémy. Kůže, klouby, onemocnění ledvin či jater potom potřebují sestavovat krmnou dávku s ohledem na tyto skutečnosti a je možné nebo i nutné do diety zařadit různé doplňky, které pomohou organismu se s nemocí vypořádat.
V dnešní době je hodně psů kastrovaných. Jsou nějaká doporučení krmení syrovou stravou psa či feny po kastraci?
Kastrace je důležitým rizikovým faktorem pro vznik obezity, což bývá dáváno do souvislosti s poklesem metabolických aktivit, resp. zvýšený příjem krmiva s nástupem snížené tělesné aktivity, Náchylnější jsou z tohoto hlediska feny. Některé studie naznačují, že kalorický příjem po kastraci by měl být snížen o 20 až 30 %. Je to dáno tím, že změny v hladinách pohlavních hormonů po kastraci mají přímý vliv na centrum hladu v mozku prostřednictvím změn hladin leptinu (bílkovina, kterou vylučuje tuková tkáň a která kromě jiného omezuje příjem potravy a zvyšuje energetický výdej) a koncentrace ghrelinu (hormon, zodpovědný za pocit hladu).
Liší se nějak stravování fen a psů?
Pokud nejde o březí fenu, tak bych moc diferencí nedělal.
S jakými problémy a dotazy ohledně výživy se nejčastěji setkáváte ve své veterinární praxi?
Nejčastější je strach! Majitelé se vyloženě bojí, že psovi neposkytnou vše, co jeho organismus potřebuje. Pomáhá tomu mediální masáž, mnohdy tomu pomohou i veterináři. Často slyším, že ten či onen kolega majitele upozornil, že masem či kostmi svého psa zabijí. Zjednodušeně: zapojila zdravý selský rozum! A to je myslím důležité i při krmení psů.
A pak mám ještě jedno doporučení: Ve výživě psa nedělejte nic, z čeho máte špatný pocit. Rituál krmení by měl přinášet radost oběma stranám: psovi i jeho pánovi! To, že někdo někde napsal, že pes musí mít tolik a tolik kostí či něčeho jiného, nemusí být dogma.
