Kocour si vylizuje chlupy

Onemocnění trávícího traktu koček je pro jejich majitele, hned po nemocech ledvin, druhou nejčastější příčinou vyhledání pomoci veterinárního lékaře. Mnoho zdravých koček, bez příznaků apatie či sníženého apetitu může ojediněle zvracet. Nejčastěji se jedná se o krátkodobé dietetické chyby nebo problémy s vylučováním trichobezoárů.

Kočka není malý pes. To potvrdí každý chovatel koček. V případě podávání léků a preventivních preparátů, včetně přípravků na prevenci nebo léčbu zablešení, na tento fakt spousta chovatelů zapomíná. Toto opomenutí ale může být fatální a nejedna kočka za něj již zaplatila životem. Jaké tedy existují vhodné a naprosto nevhodné preparáty pro kočky?

Otrava domácího mazlíčka je noční můrou každého majitele. Jedy v domácnosti jako jsou čisticí prostředky či léky, kterými si může ublížit, nejsou jedinou hrozbou. Mnoho otrav vzniká požitím potravin a jídla, které je pro člověka neškodné, pro zvíře však může mít fatální následky.

Bodnutí hmyzem patří zejména v létě mezi nejčastější poranění. Dochází k němu zpravidla při zájmu zvířete o zmíněný hmyz, když ho chytá ho do tlamy a nebo strká hlavu do hnízda. Pokud dospělé zvíře netrpí alergií a dostane žihadlo jinam než na některé z citlivých míst, pocítí bolest, ale nic vážného to s velkou pravděpodobností nebude. Jindy je však potřeba mít se na pozoru.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Rána kousnutím (vulnus morsum) může být podobná ráně bodné, zhmožděnině nebo tržné ráně. Často u ní dochází k infekci a špatnému hojení rány. Zuby zvířat mají na svém povrchu vrstvu zubního plaku, která je plná bakterií. Při kousnutí tyto bakterie kontaminují porušenou kůži a měkké tkáně napadeného zvířete a dochází k rychlému rozvoji zánětu, který může skončit i otravou krve neboli sepsí.