Zvláštnosti trávicího systému králíka: pojídáním bobků si zlepšuje trávení

Co tvoří trávicí soustavu králíka

Trávicí soustavu králíka tvoří dutina ústní s jazykem, zuby a slinné žlázy, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo zakončené rektálním otvorem. K trávicí soustavě se funkčně řadí také játra a slinivka břišní.

Kompletní trvalý chrup králíka tvoří 28 zubů, v horní čelisti 16, v dolní 12 zubů. V horní čelisti jsou umístěny čtyři řezáky a v dolní dva, tyto zuby během života neustále dorůstají, a proto je třeba podávat králíkům potravu, na které si mohou stále dorůstající zuby obrušovat. Je velmi důležité vzájemné postavení horních a dolních řezáků, pokud není takové, jaké by mělo být, k obrušování nedochází a řezáky pak přerůstají. V takových případech je třeba řezáky pravidelně kontrolovat a jejich úpravu musí odborně provádět veterinární lékař. Pozornost je třeba věnovat i stoličkám, na kterých se při nevhodné stravě tvoří háčky.

Králík jako býložravec má velký objem trávicího traktu, který mu umožňuje přijmout velké množství potravy. Uvádí se, že střeva mají asi desetkrát větší délku, než je délka těla, tj. asi 4–6,5 metru.

Králíci mají jednokomorový vakovitý žaludek, ve kterém se potrava shromáždí a díky kyselému prostředí „sterilizuje“ a tráví se zde bílkoviny. Králíci nemohou zvracet přijatou potravu, což je jejich velká nevýhoda a také komplikace při léčbě vzniklých trávicích problémů. Ze žaludku potrava postupuje do tenkého střeva, kde se z ní vstřebávají živiny. Na tenké střevo navazuje střevo tlusté. Z něj je velmi vyvinuté hlavně slepé střevo, tvoří asi 40 % kapacity zažívacích orgánů králíka a jeho funkce pro trávení je velice důležitá. Dochází zde k rozkladu – fermentaci malých částic vlákniny. Část vytvořených látek přejde do krve a využívá se jako energie pro králíka. Bakterie zde kromě jiného tvoří také velké množství vitamínů skupiny B, vitamín K, aminokyseliny a enzymy.

Čtěte více
Králíci a hlodavci: běžná onemocnění zubů a dutiny ústní

Pojídání bobků králíkovi pomáhá lépe využít živiny

Z materiálu ze slepého střeva se vytvoří měkké pastovité bobky obalené hlenem, které králíci opět pojídají, většinou přímo z řitního otvoru. Někdy je ale můžeme najít i v kleci. Tato tzv. koprofágie (opětovné pojídání trusu) je normální a přirozený jev, který měl králíkům pomáhat v přežití v období nedostatku potravy, případně i vody. Navíc tento jev umožňuje králíkovi lepší využití živin z potravy. Opětovné pojídání trusu také pomáhá posunování potravy v trávicím traktu v době mimo krmení. V tlustém střevě se zažitina neustále hýbe, promíchává a odděluje se stravitelná vláknina od nestravitelné. Stravitelná vláknina se vrací zpět ke zpracování do slepého střeva. Velké kusy nestravitelné vlákniny se do slepého střeva nedostanou, ale vytvoří se z nich typické bobky, které známe, ty jsou většinou kulovitého tvaru a mnohem sušší.  

Jak správně krmit králíčka, aby dostával vše, co potřebuje, si můžete přečíst v kompletním průvodci:

Čtěte více
Krmení králíčka: kompletní průvodce