Krmení králíčka: kompletní průvodce

Jak často krmit

Králíci potřebují k posunu potravy ve svém trávicím ústrojí přijímat stále nové dávky krmiva, svoji denní porci si tak králík prakticky rozdělí na 70–80 jednotlivých dávek. Králíček má relativně velký žaludek, může přijmout denně až 60% své váhy v zelené píci. Králík by nikdy neměl hladovět déle než 24 hodin, protože u něj dojde rychle ke snížení hladiny glukózy v krvi a při delším hladovění pak následují další negativní metabolické pochody, které ohrožují jeho zdraví a život. Také proto je důležité, aby měl neustále k dispozici alespoň kvalitní seno. Ideální je podávat krmení nejméně 2–3krát denně, tj. ráno a večer, případně také v poledne. Je to lepší i z hygienických důvodů, králíci rádi znečišťují misky.

Jak moc krmit

Rozhodujícím faktorem je věk králíčka, jeho fyzická kondice, případně březost nebo kojení samic a také druh krmiva. Dnes se králíčci chovaní v domácnostech jako mazlíčci většinou krmí, kromě sena, komerčně vyráběnými krmnými směsmi, ke kterým se přidává pro zpestření zelené krmení a čerstvá zelenina s ovocem. O krmení zrním bude řeč později. U rostoucích králíčků, tzv. juniorů bývá výrobcem na balení krmiva doporučeno krmit ad libitum, což znamená tolik, kolik králíček sní (dávka se má upravovat individuálně dle potřeby). Dospělé králíky je třeba krmit dle jejich kondice a aktivity, aby zbytečně netloustli. Obecně doporučované množství komerčního krmiva bývá většinou 1,5–2 polévkové lžíce 2krát denně. Březí samici je třeba zvýšit krmnou dávku ve druhé polovině březosti a v období kojení, a to úměrně dle počtu mláďat. Množství krmení je třeba vždy přizpůsobovat individuálním potřebám každého králíčka. Seno neomezeně. Vodu by měl mít králíček neustále k dispozici a měla by být čistá a každý den čerstvá. Z hygienických důvodů je lepší používat napáječky, které se navíc v příbytku nemohou převrhnout a vylít.

Čím krmit (nebo nekrmit)

Není jistě překvapením, že strava má být vyvážená, krmivo nesmí být plesnivé nebo jinak znečištěné (např. myšovitými hlodavci, zeminou). Kvalitní seno by mělo mít nazelenalou barvu a mělo by příjemně vonět. Ideální je směs trav a bylinek. Nekrmíme seno staré, prašné, nebo dokonce plesnivé. Nekrmíme ani seno čerstvě sklizené, to musí ještě kvůli probíhajícím biochemickým procesům několik týdnů počkat. Čerstvá zelená píce se nesmí zapařit, protože by mohla způsobit nadmutí. Králík je od přírody skromný jedlík, ale rád si dopřeje pestrou stravu, pokud má tu možnost. Je ale vždy třeba dodržovat několik základních pravidel.

Vláknina

Nejdůležitější složkou každodenní potravy musí být vláknina. Je životně důležitá a měla by tvořit základ králičí výživy. Králíci chovaní v domácnostech často trpí nedostatkem vlákniny, který je bohužel často příčinou mnoha onemocnění a poruch trávicí soustavy. Kde najdeme vlákninu? Hlavním zdrojem, který nesmí nikdy chybět, je kvalitní seno. Dále jsou zdrojem všechny druhy trav a luční rostliny (např. pampeliška, jitrocel, ostružiny, lebeda, řebříček a další), listy především ovocných stromů a listová zelenina (salát, čínské zelí, nať mrkvová apod.).

Pro králíčka je velmi důležitá jak stravitelná, tak nestravitelná vláknina.

Stravitelná vláknina je zdrojem energie pro králíčka a zdrojem živin pro bakterie ve slepém střevě, ve kterém současně zajišťuje ideální podmínky pro trávení. Při porušení těchto podmínek dochází k přemnožení nežádoucích bakterií a ke vzniku závažného průjmu.

Nestravitelná vláknina nemá přímo význam pro výživu, ale je naprosto nezbytná pro správný pohyb (peristaltiku) střev a pohyb tráveniny v nich. Podporuje také chuť k jídlu a má obrovský význam pro obrušování zubů, hlavně zadních stoliček. Větvičky ovocných stromů nebo okusování tvrdého chleba na zadní stoličky nestačí, to pomáhá jen při obrušování řezáků. Nedostatečné množství vlákniny se dříve nebo později na zdravotním stavu králíčka projeví.

Zelené (čerstvé) krmení

Pokud si pořídíme králíčka a nemáme informaci, zda byl na zelené krmení zvyklý, přidáváme jej k senu velmi opatrně jen malé množství, které postupně zvyšujeme. Sledujeme králičí bobky, pokud jsou příliš měkké, množství zeleného snížíme a postupujeme při zvyšování jeho množství pomaleji. Pokud by králíček zareagoval přímo průjmem, tak do doby, než se zase bobky upraví, krmíme jen senem. Stejné pravidlo platí na jaře, pokud chcete králíčka přesunout z pokoje na zahradu na trávu, musí si na zelené krmení zvykat postupně, jinak by mohl dostat průjem, nebo se nadmout. Pozor na jedovaté rostliny! Králík se ve volné přírodě sám instinktivně vyhne jedovatým rostlinám (pokud má dostatek jiné stravy!). Jiná situace může nastat, pokud mu jedovaté byliny dáme do klece v množství dalšího zeleného krmení. Proto netrháme trávu a byliny v hrstech bez rozmyslu, ale raději vybíráme jednotlivé rostliny, které známe, a z nich složíme králíčkovi krmení. Také většina pěstovaných pokojových rostlin je jedovatá a je tedy nutné je odstranit z dosahu. Snažíme se raději vyhýbat nadýmavým druhům rostlin, jako je např. bílé a červené zelí nebo kapusta ve větším množství. Problémem může být i jetel nebo vojtěška, hrách, vikev. Citlivost na zelené krmení a jednotlivé druhy rostlin může být ale u každého jedince jiná.

Ovoce a zelenina kromě listové

Obsahují málo vlákniny, měly by sloužit jen jako doplněk stravy. Ovoce by se mělo podávat jen občas pro zpestření a malé kousky, obsahuje příliš cukru a někteří králíčci jsou na jeho obsah citliví (může způsobit změny prostředí ve slepém střevě a následně průjem). Rajče a okurka můžou také způsobit průjem, proto podávat v malém množství a pouze občas s pečlivým sledováním bobků.

Krmení obilím (zrním), komerční krmné směsi

V dnešní době jsou zakrslí králíčci chováni v bytech jako mazlíčci a jejich krmení se často, naštěstí pro ně, výrazně liší od králíků, které krmili naši dědečkové v králíkárnách. Přesto se i dnes stále najdou majitelé, kteří krmí své mazlíčky převážně obilím nebo častěji směsmi s převahou obilí. Ačkoliv dnes obchody nabízejí velký výběr krmných směsí pro králíčky od různých výrobců, zdaleka ne všechny jsou pro ně opravdu vhodné, natož optimální a neměly by být základem krmné dávky, kterou je vždy vláknina. Ty kvalitní však mohou sloužit jako součást – doplněk stravy.

Větší množství peletek (granulí) se podává mladým rostoucím králíkům (juniorům), březím a kojícím samicím, nebo v případě vyššího energetického výdeje (např. nízké teploty v zimě). Tyto směsi obsahují různý poměr bílkovin, cukrů, tuků s přídavkem vitamínů a minerálů a bývají určené pro jednotlivé věkové kategorie, pro kojící apod. Pokud dáváte králíčkovi granulované (peletované) krmivo a zjistíte, že konzumuje málo nebo dokonce vůbec žádné seno, je třeba granulovanou dávku snížit, aby se množství přijatého sena zvýšilo.

Pokud bude strava celkově chudá na vlákninu, hrozí, kromě špatného obrušování stoliček, že se zpomalí pohyblivost (práce) žaludku a následně pohyb střev, vznikne v podstatě zácpa, králíček přestane bobkovat a také přijímat potravu. V takovém případě je nejlepší co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře. Čím déle situace trvá, tím je stav vážnější a šance na záchranu se zmenšují.

Právě zrní obsahuje nedostatek nestravitelné vlákniny a má malý vliv na pohyblivost střeva. Zrní a pelety samotné nejsou dostačující k obrušování stoliček, na nich potom přerůstají háčky, které dráždí sliznici tváří a jazyk. Neobroušené zuby na sebe tlačí a kořeny takových zubů dráždí čelisti, ve kterých se poté mohou vytvořit váčky naplněné hnisem (abscesy). Některé zrní může také obsahovat nedostatek vápníku a někdy i nedostatek vitamínů (staré zrní).

Králíčci krmení převážně zrním mohou po letech takového krmení mít zhoršenou kvalitu zubů a kostí.

Krmné směsi se vyrábějí buď jako peletované, kde každá peletka vypadá stejně a má stejné složení, nebo jako směsi zrní, luštěnin a jiných někdy až pestrobarevných kousků. Rozhodně neznamená, čím barevnější, tím pestřejší a zdravější strava. Opak bývá většinou pravdou, protože použitá barva nemusí být přírodní. Dalším úskalím takových různorodých směsí je to, že králíček si samozřejmě vybírá z misky kousky, které mu chutnají, a strava se může stát jednostrannou (nevyváženou). V takovém případě hrozí i obezita (např. při převaze slunečnicových semínek). Z tohoto důvodu doporučujeme dávat přednost stejně vypadajícím peletkám, i když králíček z nich nebude zpočátku třeba tak nadšený, jako ze zrní a barevných směsí. V obchodech prodávané lepené závěsné tyčinky, které jsou doporučovány jako pochoutka pro králíčka, jsou často z hlediska výživy nevhodné, často obsahují složky, po kterých králíček jen tloustne, a někdy také obsahují značné množství barviv a cukrů.

Čtěte více
Tajná řeč těla vašeho králíčka: olizováním dává najevo, že vás má rád

Desatero zásad krmení králíčka

1. Hlavní složkou potravy musí být vláknina, seno – neomezené množství stále k dispozici, tráva, luční nejedovaté byliny, listová zelenina a listy stromů.
2. Pokud krmíme pelety a krmné směsi, tak jen jako doplněk, ne jako hlavní složku (nesmí převažovat v krmné dávce nad zdroji vlákniny). Většinou se podávají množství do 2–3% tělesné hmotnosti králíčka na den.
3. Denně čerstvá a čistá voda vždy k dispozici, ideálně podávaná v napáječkách.
4. Vyhněte se náhlým změnám v krmení, vždy králíčka navykat postupně několik dní. Platí to i pro přechod ze sena na zelené krmení. Stejně opatrně u salátu, zelí a kapusty - podávat jen malá množství.
5. Obrušování stále dorůstajících řezáků pomáhají větvičky na okus, k obrušování stoliček jsou třeba delší kusy potravy obsahující vlákninu (viz. bod 1).
6. Ukazatelem výživy králíčka je jeho zdravotní stav (včetně zubů, kostí, kvality srsti, kvality bobků), ale také jeho chování.
7. Neustále kontrolujte bobky – velikost a konzistenci. Můžete tak včas odhalit vzniklý dietní problém nebo počínající onemocnění.