Kdo patří do čeledi morčatovití
Kromě morčete domácího, které je oproti tomu divokému
podstatně větší, zavalitější, má kratší hlavu a nemá sklony k hrabání,
šplhání a skákání, patří do čeledi morčatovití také největší z hlodavců
kapybara, vážící téměř 50 kilogramů, dále pak maru stepní, nutrie anebo aguti,
což je název používaný chovateli a vyjadřuje divoké zabarvení morčete. Další příbuzní jsou činčila, degu, morče divoké, morče lasicovité a
morče skalní.
Morče žije jako
stepní zvíře v travnatých a křovinatých krajích od nížin po vysokohorská údolí
a je aktivní převážně za soumraku a v noci, což ho chrání před predátory, dravými
ptáky. I přes to, že je divoké morče podstatně hbitější a rychlejší než morče
domácí, kvůli přirozeným nepřátelům musí vyhledávat úkryty ve vysoké trávě,
norách nebo pod hustými keři. V Evropě se chovala morčata ve šlechtěných
zvěřincích, později jako domácí zvířata a jelikož se rychle rozmnožovala,
opatřovali si je i bohatí měšťané. V době největšího rozmachu zoologických
zahrad se stala morčata běžně chovanými zvířaty.
Jaká plemena u morčat rozeznáváme?
Morče je barevně
zajímavé zvíře a možnosti zbarvení jsou rozmanité. Povaha každého
morčete je trošku odlišná, dlouhosrsté morče se může chovat jinak než krátkosrsté,
navíc každý jedinec v živočišné říši má jinou povahu. Rozetová morčata
jsou zase více divoká a ještě více hravá. Když plánujete, že si koupíte
morčátko, máte na výběr hladkosrsté, dlouhosrsté, rozetové, us teddy, morče cuy nebo crested. Tyto rasy se libovolně kříží a vznikají pak třeba zajímavá zbarevní
jako coronet – dlouhosrsté s rozetou na hlavě či na těle, sheltie – dlouhá,
hladká splývavá srst bez rozet, americký crested – hladkosrsté s jednou barevně
odlišnou rozetou na hlavě, anglický rex – kudrnatá, hrubá srst odstávající od
těla, alpaka – dlouhosrsté, kudrnaté bez víru na těle, peruánec – dlouhá, lesklá
srst, na tvářích kratší, není přilehlá a opticky působí delším dojmem a všechna
srst roste směrem k hlavě.
Šlechtěné plemeno Cuy
Plemeno Cuy se
chová v Jižní Americe, kde se dodnes využívá jako hospodářské zvíře. Co se
týká hmotnosti, je téměř dvakrát větší než morče domácí. Plemeno Cuy je
pravidelným šampionem na výstavách. Velké morče cuy je ale plašší a lekavější
než jiná plemena, takže může chvili trvat, než si na vás zvykne. Typickým
znakem cuy morčete je polydaktylie – mnohoprstost. Běžné morče má na předních
končetinách 4 prsty a na zadních 3 prsty, zatímco cuy morče může mít až 5, 6 a 7
prstů. Prst může mít zcela normální funkci, ale může narůst i jako nedovyvinutý
prst. I když je to genetická chyba, nese se společně s rysem větší
hmotnosti a na výstavách je tolerována. Asi nejdůležitější je vědět, že morčata cuy by neměla být chována a rozmnožována s jinými plemeny, cuy jsou
geneticky odlišná, a tak ani nemá smysl to zkoušet. Morčata cuy jsou pohlavně
dospělá dříve, mláďata se oddělují od matky již ve třech týdnech zatímco mláďata
morčat domácích putují do nových domovů až kolem 4–6 týdnů.