Jdeme vybírat hlodavce do zverimexu. Na co se máme zaměřit?

Jaký hlodavec je pro mě nejlepší?

Pískomil – je nenáročný, čilý a skákavý, dá se snadno ochočit. Pískomilové jsou společenská zvířata, proto se budou lépe cítit pohromadě alespoň dva jedinci. Připravte se na to, že sameček se samičkou budou mít mláďata, na rozdíl od křečků se o ně stará i samec, takže vám odpadá starost s oddělením zvířat. Pokud se pískomil cítí ohrožený, může být agresivní. Pochází z Číny a Mongolska.

Morče – je poměrně tvárné a poddajné zvíře, přesto velmi živé. Hodí se k dětem, protože je přátelské a jeho chov je nenáročný. Své nadšení projevuje hlasitým pískotem. Morče pochází z Jižní Ameriky a v dávných dobách sloužilo jako „nouzová živá konzerva“. Kromě chovu se morče využívá také k laboratorním účelům. 

Činčila – aktivní zvíře se silnýma zadníma nohama, je dobrý skokan. Dá se velmi rychle ochočit a stává se tak milým, přátelským a inteligentním společníkem. Ve své vlasti na svazích And v Peru a Chile byly činčily téměř vyhubeny, a to zejména kvůli drahocenné kožešině.

Krysy a myši – tato zvířata jsou také velmi aktivní a živá a mají neustálou potřebu šplhat. Především krysy jsou velmi inteligentní a učenlivé. Dříve se chovaly pouze k laboratorním účelům, ale v poslední době jsou stále oblíbenějšími domácími mazlíčky, nejvíce mezi chovateli ve věku 10 až 20 let.

Králíci – jsou nenároční, především děti je mají rády. Králící se dají vychovat a jsou čistotní, naučíte je například chodit na záchod na jedno místo. Králíkům je potřeba věnovat i určitou veterinární péči, nezapomeňte je očkovat proti myxomatóze a králičímu moru. Někteří samci mohou být agresivní. Králík pochází ze Španělska a dnes rozlišujeme přes 100 plemen.

Křečci – křečci rádi koušou všechno možné, i majitele. Zahrabávají se, ukrývají se v domečku, rádi běhají v kole. Jsou to noční zvířata. Křeček se velmi dobře rozmnožuje, a tak je hned po myši a potkanovi nejčastěji používaným laboratorním zvířetem.

Někteří hlodavci, jako už zmínění křečci nebo pískomilové, jsou noční zvířata, přes den spí a žijí hlavně v noci. Je tedy poměrně obtížné poznat, zda jsou v dobré zdravotní kondici. Pokud je vidíte jen tak napůl, když spí, doporučujeme chodit do zvoleného zverimexu opakovaně, abyste je viděli častěji a udělali si představu o zdravotním stavu zvířete.

Na co se zaměřit při pozorování zvířete

Obydlí – nacházejí se zvířátka v čistém prostředí s čistou podestýlkou? Nejsou všude kolem zbytky jídla a výkaly? Je jejich obydlí dostatečně velké?

Teplota – je teplota v obydlí kontrolována teploměrem? Je teplota v příbytku správná?

Jídlo – mají zvířata dostatek jídla? Odpovídá potrava danému druhu? 

Voda – mají zvířata k dispozici dostatek vody v čisté napáječce?

Hračky – některé druhy hlodavců mají rády hračky ke žvýkání a kousání, zde ale pozor, aby zvířata neměla k dispozici věci, které snadno rozkoušou a snědí.

Pohyb – mají zvířata dostatek prostoru, nebo ještě lépe možnost proběhnout se například v kole, v bludišti?

Trus – má zvířátko normální trus? Dejte si pozor tehdy, jestliže má trus podivnou barvu, výrazně zapáchá a neodpovídá typické konzistenci pro daný druh.

Společnost – má zvíře dostatek kontaktu s lidmi? Je umístěné v izolaci, nebo s dalšími zvířaty? Jak se chová k ostatním členům skupiny? Některé zvířata jsou párová a měla by mít druhovou společnost. 

Jak mají vypadat jednotlivé orgány?

Oči – jasné, symetrické, bez výtoku.

Uši – čisté, bez zarudnutí, zápachu.

Čumák – čisté nozdry, bez výtoku.

Tlamička – čistá, bez zarudnutí, zápachu, zvýšeného slinotoku.

Fousy – dostatečné množství, zhruba stejně dlouhé.

Končetiny – dobře tvarované, bez otoků, zarudnutí a bolestivosti, zvíře nesmí kulhat ani nijak končetinu odlehčovat. Drápky by neměly být přerostené, zdeformované.

Ocas – normální velikost a tvaru. Bez deformit a zlomenin.

Řitní otvor – čistý, bez slepené či špinavé srsti kolem, která by naznačovala zažívací problémy.

Kůže a srst – hladká a lesklá, bez lysin, zarudnutí a parazitů.

Kostra – symetrická.

Váha – běžná váha příslušná každému druhu. Pozor na vyhublá zvířata!

Velmi podstatné jsou podmínky, ze kterých zvíře pochází. Bez ohledu na to, jak dlouho už ve zverimexu je, musí vykazovat známky zdraví a dobré kondice. Nikdy si nekupujte zvíře, u kterého si nejste jistí, zda je v pořádku. Zvíře už nemusíte pořizovat pouze ve zverimexu, existují také specializované soukromé chovné stanice. Takoví chovatelé vás do začátku vybaví cennými informacemi.