Želva čtyřprstá, oči

Poslední říjnové, a zatím slunečné dny, můžete vyrazit za poznáním na Výstaviště v Lysé nad Labem, kde se 26.–30. října 2016 koná celostátní výstava exotické fauny a flóry.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Chovatelka Denisa Kratochvílová chová kromě jiných zvířat také suchozemskou želvu Joyho. V sérii článků vám bude předávat své zkušenosti a tipy, jak se správně starat o tento druh mazlíčka.

Věděli jste, že na balkoně můžete své želvě snadno vybudovat výběh, kde se bude mít téměř jako v přírodě?

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.