Porezany polstarek

Občas od někoho slyšíte, že pes nesmí kosti. Pravda je ale taková, že pes kosti jíst nejen může - dokonce jsou důležitou součástí jeho jídelníčku. Má to ale svá pravidla.

Někteří parazité si nevybírají a napadají i člověka. Pokud preventivně ošetřujeme psa či kočku proti vnějším (ekto-) i vnitřním (endo-) parazitům, chráníme tím nejen je, ale také sebe. Ne všichni parazité jsou hostitelsky specifičtí, to znamená, že napadají jen jeden živočišný druh.

V živočišné říši žije 4–5 % parazitů a to ze 1,7 milionů dosud popsaných druhů živočichů. Přesný počet cizopasníků nebudeme vědět, dokud nebudou popsáni všichni hostitelé. Počet ovšem není podstatný. Mnohem důležitější je informace, že množství parazitů převyšuje počet volně žijících druhů zvířat. Většina hostitelů má více cizopasníků, u člověka je jich popisováno nejméně 149 druhů. Dokonce i někteří parazité jsou současně hostiteli dalších parazitů.

Stejně jako u člověka, také u psa putuje rozmělněná potrava z tlamy do žaludku a dále. Pes tráví trochu jinak než člověk, a proto má i jiné nároky na výživu a skladbu potravy.

Srdeční dirofilarióza, nazývané také srdeční červivost, je parazitární onemocnění, které způsobuje hlístice, českým názvem vlasovec. Pes na něj může snadno zemřít a navíc je toto onemocnění přenosné i na člověka.

Poranění packy, polštářků a drápů patří k nejčastějším zvířecím zraněním. Zvíře si poraní dráp nejčastěji při hře, na vycházkách v kamenitém terénu nebo když hrabě na zahradě. Poranění drápu není život ohrožující stav, je to však nepříjemný a většinou krvavý zážitek pro vás i vaše mazlíčka.