Anaplazmóza

Říká, že ona si veterinární stomatologii nevybrala, stomatologie si vybrala ji. Ve své praxi se nejčastěji věnuje psům, kočkám a hlodavcům. Důležité je podle ní problémům předcházet. Každý živočišný druh má své zdravotní „specialitky“ a platí to i ve stomatologii.

Věděli jste, že váš domácí mazlíček může být alergický prakticky na cokoliv, od svého vlastního pelíšku až po jiná domácí zvířata? Bohužel obvykle dlouho trvá, než přijdete na to, co u vašeho psa či kočky způsobuje alergickou reakci – zvlášť když jsou na vině alergeny z domácího prostředí.

Kdy jste naposledy vyměnili své kočce písek v toaletě a psovi pořádně umyli misku? Naše mazlíčky zbožňujeme, proto je také máme, jejich přítomnost s sebou ale přináší navíc bakterie a roztoče, a tedy i vyšší nároky na hygienu. A co teprve tehdy, když máte děti. Čistá domácnost je zdravá domácnost a o domovu se zvířátky to platí dvojnásob. Zoonózy totiž v nečistém prostředí číhají na každém kroku.

Dekorativní rostliny ať už v pokoji, nebo venku, má rád téměř každý. Ne všichni se ale umí jen kochat jejich vzhledem, pro chlupaté členy vaší rodiny může být jejich pozření i fatální. Seznam jedovatých druhů alespoň trochu napovídá, v jakém případě byste si měli dát pozor. Pes i kočka si totiž rádi kousnou nejen do kosti a masa.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Když je vašemu psovi zle, jako první byste měli volat veterináře. Zdánlivě zanedbatelné příznaky jsou někdy projevem vážnějšího zdravotního problému, na který domácí léčba nezabere, nebo dokonce napáchá víc škody než užitku. Pokud ale psa trápí jen maličkost, třeba suchá kůže nebo mírně podrážděný žaludek, domácí léčivé prostředky mohou pomoci.