Syndrom dilatace a torze žaludku (GDV). Akutní onemocnění, které vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok

Jak je poskládaný zažívací trakt psa

Pes i kočka jsou masožravci a mají jednoduchý jednokomorový žaludek. U středně velkého psa může být objem žaludku od 1 do 9 litrů. Velkou částí se dotýká jater, naléhá ke slezině a k tenkému střevu. Na žaludku rozlišujeme velké a malé zakřivení, část pylorickou (vrátník), pokračující v tenké střevo, a kardii (česlo), do které ústí jícen. Žaludek není v dutině břišní jen tak položen, ale visí na takzvaném omentu – závěsu (volná část výstelky dutiny břišní). Na fixaci žaludku se podílí také dva krátké vazy spojující žaludek s dvanáctníkem a s játry.

Nejvíce ohrožená jsou velká plemena

Existují plemena, která jsou svou velikostí a tvarem hrudníku (hluboký a úzký) predisponovaná ke vzniku onemocnění. Na prvním místě v žebříčku je německá doga. Následuje briard, boxer, německý ovčák, dobrman, irský vlkodav, novofundlandský pes, rotvajler, irský setr, výmarský ohař, královský pudl, mastin, mastif, brazilská fila, bernardýn. Ze středních plemen je vyšší frekvence výskytu zaznamenaná u šarpejů a basetů. Onemocnění však bylo popsáno i u pekinéze, jezevčíka a kočky. Častěji onemocní psi středního až vyššího věku a podle studií jsou až 2krát náchylnější psi než feny. Psi, kteří jsou zvyklí rychle jíst (hltavě), jsou nervózní a bázlivé povahy mají také vyšší riziko pro vznik GDV.

Když se žaludek psa nafoukne a obrátí

Vznik tohoto onemocnění je následkem určité kombinace událostí. Neexistuje pouze jedna příčina. Dochází k poruše funkce eruktace (krkání) a mechanismu vyprazdňování žaludku. Žaludek se roztáhne nahromaděním plynu anebo tekutiny. Takto naplněný žaludek potom snadno rotuje kolem své osy.

V počátku onemocnění tlak zvětšeného žaludku na bránici stěžuje dýchání a tlakem na velké cévy se sníží žilní návrat k srdci a klesá srdeční výdej. Dochází tedy k nedokrvení srdeční svaloviny s projevy srdeční arytmie (nepravidelná srdeční činnost). Poté, co žaludek rotuje, dochází k přerušení prokrvení stěny žaludku. Ten nekrotizuje a odumírá. Při torzi se pylorická část žaludku, a někdy i slezina, přemísťuje po spodní straně břišní dutiny z pravé strany na levou.

Dilatace a torze žaludku je perakutní onemocnění, které i přes včasný zásah končí ve 30–40 % případů uhynutím zvířete.

Příznaky onemocnění

První příznak onemocnění je ve většině případů evidentní pár hodin po nakrmení. Zvíře je najednou apatické, neklidné, sténá, zrychleně dýchá, sliní. Pokouší se zvracet, ale vydáví ze sebe jen bílou pěnu. Majitelé si velmi rychle všimnou zvětšování (nafouknutí) břicha a nahrbeného postoje. Při úplné torzi zvířata upadají velmi rychle do šoku – bledé sliznice, zrychlený povrchový dech, slabý periferní pulz.

Jak psovi pomoct

Pokud máte podezření na toto onemocnění, okamžitě kontaktujte svého veterinárního lékaře. Ten vám pomůže daný stav řešit, nebo vás odkáže na nejbližší referenční pracoviště. Je dobré se vždy telefonicky ohlásit, aby byl personál nachystaný, jde totiž o minuty! Dilatace a torze žaludku je perakutní onemocnění, které i přes včasný zásah končí ve 30–40 % případů uhynutím zvířete.

Jak se při ošetření postupuje?

1. Po příjezdu se vyhodnotí stav pacienta – provede se rychlé klinické vyšetření. Zavedou se minimálně dvě nitrožilní kanyly a zahájí se infusní terapie, aby se potlačil šokový stav, dále veterinář podá léky proti bolesti a antibiotika.
2. Následuje rychlá příprava místa největšího vyklenutí na břiše. Silnou jehlou přes stěnu břicha se odstraní vzduch – takzvaná dekomprese žaludku. Po stabilizaci pacienta se provádí RTG vyšetření, aby se potvrdila diagnóza GDV.
3. Pacient se napojí na EKG přístroj. Hlídá se především jeho srdeční rytmus a frekvence, protože řadu pacientů s GDV postihují již výše zmiňované arytmie.
4. Následuje chirurgické ošetření za pomoci velmi šetrné anestezie, nejčastěji inhalační. Po přístupu do dutiny břišní se odsaje vzduch ze žaludku, ten se reponuje do přirozené polohy a zhodnotí se životnost žaludeční stěny a sleziny. Pokud se v žaludku vyskytují větší cizí tělesa, musí se odstranit. Jestliže je většina stěny nekrotická a neobnoví se vitalita ani po 20 minutách po repozici, je nutné pacienta utratit. Jako závěrečný krok se provádí takzvaná gastropexe, kdy se žaludek přišije ke stěně břišní. Pokud se tento krok neprovede, dochází až u 80 % pacientů k recidivám.

Po zákroku následuje období rekonvalescence, které trvá přibližně tři dny. Psovi se podávají se infúzní roztoky, postupně se zatěžuje trávící trakt tekutinami a dietou.

Čtěte více
Můj pes zvrací, co mám dělat?

Jak předejít vzniku GDV

Pokud si pořídíte štěně rizikového plemene, informujte se u chovatele, zda se u příbuzných jedinců daný problém již nevyskytnul. Nový majitel by se měl řádně seznámit s problematikou onemocnění (první příznaky, nejbližší pohotovost).

Všeobecně platí, že psům nejlépe vyhovuje pravidelný režim s rovnoměrnou zátěží a pravidelné krmení. Pokud režim z nějakého důvodu narušíte, například z důvodu cestování, stěhování, změny podnebí a prostředí vůbec, nechejte psa raději vyhladovět. Je to lepší než větší množství krmiva najednou. Minimálně pět dnů pozvolna poté přecházejte na normální dávku, stejně jako kdybyste přecházeli na jiné krmivo. U velkých a obřích plemen psů se doporučuje krmit dvakrát a vícekrát denně, jedinci krmení jedenkrát denně mají dvojnásobnou pravděpodobnost výskytu GDV oproti psům krmeným dvakrát denně. Omezte zátěž, vzrušení a stres hodinu před a dvě hodiny po nakrmení. Psa zároveň po nakrmení zkontrolujte.

Především v zahraničí se jako ochranný krok uplatňuje preventivní gastropexe (přišití žaludku ke stěně břišní), tento zákrok můžete spojit například zároveň s kastrací feny.