Proč chránit psa a kočku proti blechám i v zimě? Vývojový cyklus blechy je klíčem k odpovědi

S kým máme tu „čest“?

Blecha je bezkřídlý hmyz, jehož dospělci se živí výhradně na hostiteli. Je popsáno více než 2000 druhů blech, přičemž v České Republice se jich vyskytuje více než 100. Absolutně nejčastějšího druhem blechy parazitujícím na psovi nebo kočce je v celé Evropě blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Z dalších druhů se vyskytuje např. blecha psí (Ctenocephalides canis), dnes již poměrně vzácně i blecha obecná (Pulex irritans) a blecha morová (Xenopsylla cheopis), parazité krys a lidí v minulosti výrazně se podílející na vzniku morových epidemií. 94% druhů blech saje v dospělosti krev savců, 6% blech krev ptáků. Blechy nicméně nejsou parazité druhově specifičtí a proto nejen blechy psí, ale především nejčastější blechy kočičí na člověka skutečně jdou (kdyby se vás někdo známým filmovým citátem snažil zmástJ).

Čtěte více
Pes kýchá a svědí ho celé tělo? Možná má alergii na roztoče

Vývojový cyklus blechy

Blecha je hmyz s proměnou dokonalou, což znamená, že při svém vývoji projde všemi stadii – vajíčko, larva, kukla a dospělec.

• Vajíčko
  Vajíčko je asi 0,5 mm dlouhé, bílé a není lepivé, proto ze zvířete, na které jej dospělá blecha naklade, odpadává do prostředí, kde se z něj během
  1–12 dnů vylíhne larva. Vajíčka nesnesou okolní teplotu nižší než 0° C, ideální prostředí pro jejich líhnutí je teplota 37° C a 70% vlhkost, proto se jim nejvíce daří v okolí psích a kočičích pelechů.
• Larva
  Larva blechy během svého vývoje prochází třemi stadii, celý proces do zakuklení trvá zhruba 7–12 dnů. Žije v prostředí, zalézá do hlubších a tmavých míst – nejčastějším místem výskytu jsou tak škvíry v podlaze, rohy místnosti, koberce nebo pelechy, kde se živí organickým odpadem a výkaly dospělých blech. Larva je nejcitlivější vývojová fáze, nesnese sucho a extrémní teploty.
• Kukla
  Kukla je uložena v kokonu béžové barvy, který je lepkavý a materiál, který se na něj nalepí, pak velmi dobře chrání kuklu před vnějšími podmínkami i před působením insekticidů a maskuje ji před predátory. K vylíhnutí dospělce jsou nutné stimuly hostitele – psa nebo kočky, jako vibrace, teplota a zvýšena koncentrace oxidu uhličitého přítomného ve vzduchu vydechovaném hostitelem. Za ideálních podmínek se dospělec vylíhne během 5–9 dnů, pokud ale stimuly prostředí chybí, přežívá kukla až 140 dnů.
• Dospělec
  Ihned po vylíhnutí vyhledá blecha hostitele, až 25 % blech se napije krve do 5 minut po vylíhnutí, do 1 hodiny je to 97 % blech. Okamžitě po napití se blechy páří přímo na hostiteli a první vajíčka klade samička za 24–36 hodin. Za den vypije bleší samička 15x více krve než sama váží a naklade v průměru 20–50 vajíček. Dospělci žijí téměř výhradně na hostiteli, pro přechod na jiného hostitele jej ale opouštějí a dokáží dobře přežít i v prostředí. Nejčastěji udávanou délkou života dospělců je zhruba 1 měsíc, blechy jsou ale velmi dobře schopné se adaptovat i na období hladovění a přežívat i několik let.

Z uvedeného vyplývá, že v podmínkách ČR se blechám daří celoročně. Průměrná denní teplota posledních zim málokdy klesá pod 0° C natolik dlouhodobě, aby postihla i zakuklené blechy a navíc absolutní většina vývojových stadií se nachází v domácnostech. Při nepříznivých podmínkách se ale blechám nedaří a v nadmořských výškách nad 1000 m n. m. nebo v severnějších částech Evropy se s tímto problémem veterináři téměř nesetkají. U nás se ale těmto parazitům musíme skutečně postavit čelem.

Čtěte více
I pes může trpět kvasinkami. Usazují se v uších, na kůži nebo na tlapkách

Co můžeme od blechy čekat a kde ji najdeme

Jak bylo řečeno, na zvířeti se nachází jen dospělé blechy, které sají krev. Způsobují tím svědění, jehož intenzita víceméně odpovídá stupni zablešení, ale je velmi individuální. Nejčastější lokalizací výskytu blech na psovi a kočce je břicho, kořen ocasu a spodní části končetin. Při velmi silném zablešení malých jedinců, především mláďat, může dojít až k anemii (chudokrevnosti). Stále častěji pozorujeme alergii na bleší kousnutí. Alergenem jsou zde bleší sliny, zvíře se jako silný alergik bude i po jednom kousnutí blechy drbat až několik týdnů a vyvine si celotělovou reakci. U psů pozorujeme nejčastěji svědivou vyrážku primárně na hřbetě a kořeni ocasu, u koček spíše celotělovou drobnou svědivou vyrážku a intenzivní vylizování břicha, stehen či drbání hlavy a krku. Nezanedbatelnou rolí blechy je i přenos tasemnice psí (Dipylidium caninum).

Blechy a lidé

A majitelé? Při velmi silném zablešení zvířat a domácnosti někdy dojde i na nás. Lidé pak nejčastěji popisují svědivé kousance v okolí kotníků, což plyne z výskytu blech u země, objevit se ale pochopitelně mohou i v naší posteli. Ne vždy se nám podaří blechu v daný moment, například při veterinárním vyšetření, najít. Obzvláště kočky jsou při vylizování blech ze srsti velmi důkladné. Pokud má veterinář byť i malé podezření, že blechy mohou být problém vašeho zvířete, věřte mu. Prevence je zde vždy na místě. Po pochopení komplikovanosti vývojového cyklu blechy je zřejmé, že boj s nimi bude poměrně nerovný a je zapotřebí především ošetřovat všechna zvířata nepřetržitě a podle aktuální situace čistit adekvátně i prostředí, kde zvířata žijí. Možnostmi prevence a léčby se budeme zabývat v některém z příštích článků.

Čtěte více
Parazité, kteří napadají psy a kočky: nejlepší obranou jsou prevence i útok