Domácí mazlíček a klíště: poznejte svého nepřítele

Životní cyklus klíštěte a jeho výskyt

Na území České republiky se vyskytuje především klíště obecné (Ixodes ricinus), které se nachází celorepublikově a navzdory dřívějšímu výskytu do 700 m nadmořské výšky je dnes již běžně nacházeno až do výšky 1150 m n. m. Další dva druhy klíšťat vyskytující se v ČR jsou piják lužní (Dermacentor reticulatus) a klíšť lužní (Haemaphysalis concinna), vyskytující se na jižní Moravě, s postupným zvyšováním průměrných ročních teplot se ale jejich výskyt pravděpodobně bude rozšiřovat i na jiné oblasti ČR. Z pohledu přenosu onemocnění je pro chovatele psů rizikový především piják lužní, přenášející babesiózu (více v článku o nemocech přenášených klíšťaty). Klíšťata patří mezi roztoče.

Čtěte více
Antiparazitika pro kočku či psa. Jak si správně vybrat?

Tělo klíštěte se skládá z hlavové části a vlastního těla. Hlavová část je opatřena hypostomem – orgánem sloužícím k průniku kůží a fixací pomocí zpětných háčků. (Odtud plynou instrukce, že při odstraňování klíštěte nezáleží na směru otáčení, neboť zde není žádný závit). K vyhledávání hostitele slouží speciální Hallerův orgán umístěný na předních nohách, pomocí kterého klíště vnímá teplo, oxid uhličitý a další sloučeniny, které ho upozorní na blízkost možného zdroje potravy.

Klíště obecné (Ixodes ricinus) se vyskytuje v trávě a nízkých keřích obvykle do 1 metru od země. Vyhledává vlhčí porosty a pohybuje se spíše jen vertikálně. Při dotyku hostitele se okamžitě přichytí a následně se pohybuje po hostiteli a hledá místo nejvhodnější pro přisátí. Aktivní je od března do listopadu, v teplejších letech však není vzácným nálezem nález klíštěte ani v jinak typicky zimních měsících. Klíště obecné má typický trojhostitelský cyklus. Délka celého vývojového cyklu trvá od jednoho do čtyř let a pro každou změnu z jednoho stadia do druhého klíště potřebuje nasát krev. Z vajíček se líhnou larvy, které mají 3 páry končetin a sají krev na drobných hlodavcích, ptácích a ještěrkách. Po nasátí se mění v nymfy, které již mají, stejně jako dospělci, 4 páry končetin a vyhledávají i větší obratlovce. Dospělí samci krev nepijí, na hostiteli se ale páří, takže je zde můžeme najít. Dospělá samička měří asi 3–4 mm, je červenohnědá, po nasátí mění barvu spíše na šedou, přičemž plně napitá může měřit i více než 1 cm. Dospělé samičky typicky napadají větší lesní zvěř, domácí kopytníky a psy. Člověk se může stát hostitelem kteréhokoliv stadia. Proces sání na hostiteli může trvat až dva týdny. Oplodněná dospělá samička pak klade do půdy 1000–3000 vajíček. Přenosu infekčních onemocnění, kterým se věnujeme v samostatném článku, jsou schopna všechna vývojová stadia.

Čtěte více
Pes versus klíšťata a blechy: 10 nej přípravků a způsobů, které jdou do protiútoku

Co s klíštětem, jak se ho zbavit? 

Pro lidi platí stále stejná doporučení – při pohybu v přírodě používat oděv kryjící holé části těla, především nohy – a použití repelentů. Pro domácí zvířata existuje na trhu více druhů preparátů s repelentním efektem nebo preparáty působící smrt klíštěte okamžitě po nasátí. Pokud na psovi či kočce najdeme přisáté klíště, je potřeba jej co nejrychleji odstranit. Při manipulaci s klíštětem se jej nikdy nedotýkejte holýma rukama, riskujete tím své zdraví. Klíště ničím nepotírejte, dokud je přisáté, zvýšili byste tím pravděpodobnost přenosu potenciální infekce. Pinzetou nebo háčkem klíště uchopte co nejblíže místu přisátí a jemným viklavým nebo mírně točivým pohybem jej vytáhněte. Desinfekce místa přisátí po odstranění klíštěte je vhodná, není ale u zvířat nutná, míra čistoty zvířecí kůže je totiž tak nízká, že znečištění ranky již nepůsobí žádné vyšší riziko. Měli byste se přesvědčit, že jste klíště odstranili celé, pokud hlavička zůstala v kůži zvířete, není důvod panikařit. Místo raději desinfikujte, sledujte, organismus obvykle zbylou tkáň sám odstraní. Vytažené klíště rukama nikdy nemačkejte, pro jeho likvidaci je nejlepší smočení v desinfekcí napuštěném ubrousku a spláchnutí do odpadu.