Neinfekční průjem
Průjem vznikajicí nejčastěji dietní chybou, kdy pejskovi nesedne něco z krmení a nebo snědl něco co vůbec neměl. Dále sem spadají i průjmy z otrav, alergií, poté ze začervení parazity a při pozření cizích těles.
Dietní chyba
Zkrmení potravy, na kterou zvíře není zvyklé. Jde například o přechod na jinou značku granulí či konzerv ze dne na den. Dále také zkrmení nevhodných potravin – čokoláda, cibule, paprika, syrové brambory, avokádo, hroznové víno, rozinky, česnek, houby a potravy z našeho stolu. Nekteré tyto zmíněné potraviny mohou být pro zvíře dokonce toxické!
První pomoc: Při průjmu z dietní chyby nasaďte zvířeti hladovku na 24 hodin (malá plemena psů, kočky a mláďata 12 hodin) a zajistěte dostatek tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Někdy pomůže vodu ochutit vývarem z masa. Do vody lze přidat také rehydratační roztok. Ve vaší zvířecí lékarničce by neměl chybět Enterozoogel, který ze střeva vychytá všechno škodlivé a upraví tak vnitřní prostředí střeva. Po hladovce nabídněte jako potravu vařené kuřecí, krůtí nebo králičí maso s rýží a mrkví, na této dietě držte zvíře 2-3 dny. Pokud se stav do 3 dnů po hladovce a dietě nezlepší, tak navštivte veterinárního lékaře.
Otrava
Průjem nejčastěji vyvolávají otravy ethylenglykolem (Fridex), metaldehydem (jed na slimáky), čokoládou a hroznovým vínem.
K otravám patří další klinické příznaky, dle typu otravy. Pokud máte podezření na otravu, aplikujte Enterozoogel v dvojnásobné dávce a okamžitě dopravte zvíře k veterinárnímu lékaři. O potravních alergiích a intolerancích si můžete přečíst v článku o alergii a potravní intoleranci.
Začervení parazity
Parazitózy jsou typické mírnými a vracejícími se průjmy, často s výskytem hlenovité měkké stolice. Pokud se parazitární střevní invaze dlouho neřeší, mohou zejména jednobuněční parazíté poškodit střevní stěnu natolik, že dochází ke zhoršenému vstřebávání živin, profuzním průjmům (vodnatý, vzhled rýžovitého tvaru) a narušení celkového zdravotního stavu zvířete. Je zapotřebí tedy po opakované epizodě zdánlivě bezdůvodného průjmu odeslat stolici na parazitologické vyšetření.
Nejčastějšími parazity jsou škrkavky, tasemnice, giardie a kokcidie.
První pomoc: Návštěva veterinárního lékaře, který určí druh parazita a podá vhodnou odčervovací tabletu či pastu.
Pozření cizího tělesa
Pozřené cizí předměty, pokud jsou malé, zpravidla projdou trávicím traktem bez potíží. Avšak jednou z nejčastějších a potenciálně život ohrožujících komplikací je obstrukce (ucpání) zažívacího traktu, způsobená pozřením cizího tělesa. Jedinou možnou terapií je chirurgické řešení.
První pomoc: Při pozření cizího tělesa vždy neprodleně navštivte veterinárního lékaře, který velký předmět odstraní chirurgicky. U malých předmětů, které mají šanci projít trávicím traktem, se zvíře i tak hospitalizuje a podávají se infúze, aby těleso snadněji prošlo.
Infekční průjem
Průjem vznikajicí nejčastěji pozřením zkaženého krmiva, jehož následkem je přemnožení se bakterií ve střevě a způsobení infekce. Pokud se dostanou do organismu bakterie vyvolávající průjem, dochází k prosakování tekutin z organismu přes střevní stěnu. Bakterie nebo i viry takzvaně přepnou iontovou pumpu a dochází tak k vylučování tekutin do střeva, následně pak nemůže dojít k zahuštění stolice v tlustém střevě. Střevní buňky poškozené zánětem nejsou schopny plnohodnotně vykonávat své funkce. Proto při infekčním onemocnění nalezneme další klinické příznaky jako jsou únava, nechutenství, zvýšená teplota apod.
Psí parvoviróza
Parvoviróza psů je silně nakažlivé virové onemocnění, které se nejčastěji projevuje silným krvavým průjmem a úporným zvracením. Bez léčby zvíře rychle umírá na dehydrataci. Většina infekcí parvovirem, zvláště u starších zvířat, probíhá bez příznaků. Parvoviróza je však velmi nebezpečná pro štěňata. Parvoviróza je virové onemocnění, to znamená, že proti původci samotnému neexistuje účinný lék. Jedinou možností léčby jsou infúze proti dehydrataci a čeká se, až se z toho zvíře dostane samo.
Psí koronaviróza
Koronaviróza psů je infekční onemocnění trávicího traktu, které se projevuje akutním průjmem u štěňat a mladých psů. Způsobuje nejčastěji den až dva trvající průjem doprovázený zvracením. Vážnější onemocnění nastává, pokud je nákaza koronavirem doprovázena i jinými infekcemi postihujícími střevo, jako je parvoviróza, salmonelóza nebo kampylobakterióza.
Jedná se o poměrně časté onemocnění. Psí koronavirus je přísně druhově specifický a neznamená pro člověka nebezpečí.
Základem je opět podpůrná léčba zaměřená na udržení rovnováhy tekutin a elektrolytů. Zároveň se podávají antibiotika. Psy je potřeba udržovat na tichém a teplém místě. Většina psů se uzdraví v průběhu 8 až 10 dnů.
Kampylobakterióza
Kampylobakterióza je nakažlivá nemoc mnoha druhů zvířat, u kterých však často proběhne zcela bez příznaků. Kampylobakterióza psů a koček je nemoc mláďat mladších 6 měsíců. Rozvoj nemoci je často spojený se stresovými vlivy prostředí jako je přílišné množství zvířat v jednom chovu či současná infekce parazity nebo bakteriálním střevním onemocněním.
Průjem při kampylobakterióze bývá mírný.Vážněji nemocná zvířata mají vodnatý, hlenovitý až krvavý průjem. Obvykle nezvrací. Jen u těžké akutní kampylobakteriózy je přítomná horečka. Průjem většinou samovolně zmizí během jednoho až dvou týdnů.
Klinické příznaky průjmu a kdy volat veterinárního lékaře
Průjem má mnoho klinických příznaků. Můžeme je rozdělit na běžné a závažné. Závažnými příznaky jsou: KREV ve stolici, HOREČKA, ZVRACENÍ a APATIE - tehdy neprodleně vyhledejte veterináře.
Dalšími příznaky jsou:
- Řídká až vodnatá stolice,
- častější nutkání na stolici – více jak 3x denně,
- “škrundání” a bublání ve střevě,
- snížená chuť k jídlu,
- hlen ve stolici,
- bolest břicha,
- dehydratace,
- ztráta hmotnosti.