Ochrana ježka

Pokud jste alespoň na chvíli zauvažovali, že byste si pořídili ježka jako domácího mazlíčka, zbystřete. Je to zvíře jako každé jiné, má také svá specifika a potřebuje kvalitní zázemí a péči.

Pokud vlastníte nebo se chystáte pořídit si domácí zvíře, do vašeho života s ním více či méně vstoupí také veterinární lékaři. Aby vám prostředí veterinárních ordinací nenahánělo hrůzu, abyste chodili na veterinu pokud možno rádi a především aby vám a vašemu zvířeti veterinární péče přinášela pokud možno jen samé benefity, je tu seriál článků o porozumění si s veterinářem.

Paní Eva Němčanská je jednou z mála profesionálních chovatelek ježků u nás. Je zároveň zakladatelkou Klubu chovatelů ježků v ČR. Přestože jste nikdy o pořízení ježečka jako domácího mazlíčka předtím neuvažovali, paní Eva o nich dokáže vyprávět tak poutavě, že o tom alespoň na pět minut začnete přemýšlet.

Ježek jako mazlíček je trend posledních let, v roce 2013 byl založen Klub chovatelů ježků, jehož počet členů neustále narůstá. Na britských ostrovech keltský mýtus říká, že ježci jsou čarodějnice v přestrojení.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Veterináři to nemají lehké, pacienti jim nemohou vysvětlit, co je trápí, mají málo času, někdy i nepříliš přátelská zvířata a diagnostika onemocnění hned několika živočišných druhů může být zkrátka stresující. Abyste ulehčili situaci v ordinaci všem zúčastněným, zkuste se vyvarovat následujícím zlozvykům.