Králíci a hlodavci: běžná onemocnění zubů a dutiny ústní
Hlodavci jsou známí tím, že jim celý život rostou zuby. Potřebují proto různá dřívka a okusovadla, aby si mohli zuby obrušovat a nepotkaly je problémy se zuby a onemocnění v dutině ústní.
1. Neukázněný pacient
Veterináři mívají dny nabité nejrůznějšími zvířátky a ta rozčilená či vystresovaná jim většinou zabírají nejvíce času. Abyste svého miláčka vycvičili na hladce probíhajících návštěvy, zkuste se u svého veterináře čas od času zastavit jen tak, třeba jen zvážit se na váhu do čekárny. Pokud si váš mazlíček zvěrolékaře spojí i s pozitivním zážitkem a případnými dobrotami, bude v budoucnu jistě mnohem klidnější. Nejdůležitější je, aby i majitel byl při návštěvě v psychické pohodě a nebyl nervózní, protože právě nervozita se pak z páníčků přenáší na zvířecí kamarády.
2. Nepřipravení páníčci
V nejlepším případě vcházíte do ordinace našprtaní zdravotní historií vašeho mazlíka a vládnete aktuálními informacemi. Nespoléhejte na to, že váš lékař má ucelenou zdravotní historii všech pacientů ve své hlavě. Mějte proto přehled o všech zdravotních problémech, operacích, očkováních a lécích. Klidně si důležité informace o zvířeti vypište na papír. Pozor také na děti, ty zvídavé, co se na vše ptají a všemu chtějí rozumět, zpravidla vykouzlí na rtech zvěrolékaře úsměv. Ale pak se potkáváme i s těmi, které vám během pěti minut rozeberou celou ordinaci včetně počítače.
3. Bez majitelů
Vy, jakožto majitel svého miláčka, jej znáte ze všech nejlépe. Je proto důležité, abyste se návštěv veterináře účastnili pokud možno osobně. Pokud za sebe přeci jen musíte poslat záskok, ujistěte se, že mají dostatečné znalosti a všechny potřebné informace o zvířeti. Měli by například vědět, čím vaše zvíře krmíte, zda má dietu, jestli se vyskytly nějaké změny v jeho chování a zdravotním stavu, hlásit by se měly i návštěvy pohotovostí na jiném veterinárním pracovišti. Dalším problémem je posílání nezletilých členů domácnosti. Informace o zdravotním stavu zvířete od malých majitelů bývají neúplné. Veterináři pak neradi dělají velká vyšetření a rozhodnutí, která někdy mohou být zásadní pro léčbu a záchranu života. Předání zpráv veterináře od dětí rodičům, může být špatné a mohlo by mít za následek velká nedorozumění.
4. Prokrastinace
Pokud se vám zdá, že s mazlíkem není něco v pořádku, návštěvu veterináře neodkládejte. Odkládání může vést ke zhoršení symptomů a ztížení potenciální léčby. Také se nesnažte vměstnat preventivní prohlídku a akutní vyšetření do jedné půlhodinky. Jistota je jistota.
5. Co že to vlastně říkal?
Pokud po vyšetření dostanete instrukce, které je třeba dodržovat, nebo přímo datum další návštěvy, bylo by dobré si je zapamatovat, případně požádat o jejich zapsání. Pokud něčemu nerozumíte, neváhejte se zeptat. Lepší je nenechat nic náhodě a veterinář se rozhodně nebude zlobit za to, že se snažíte přesně dodržovat jeho instrukce. Obecně platí pravidlo, co je psáno, to je dáno, proto si nechejte od lékaře či sestřičky důležité informace, například dávkování léků napsat na kousek papírku nebo si je poznačte sami. Většina majitelů v ordinaci všechno chápe a všemu rozumí, ale jakmile vyjdou ven, marně pátrají v paměti.
