Smrt pejska-dobré či špatné rozhodnutí

Otázka 15.9.2018     Pes

Dobrý večer, můj dotaz bude zřejmě trochu neobvyklý oproti dotazům, které vám tu jiní majitelé svých mazlíčků pokládají, ale i přesto bych potřebovala vědět pravdu. Bohužel můj mazlíček, fenečka Zorinka, už není mezi námi, zemřela 10. 8. 2018, je tomu měsíc a já se z její smrti stále nemůžu pořádně vzpamatovat, stále mám před očima ten obraz, jak leží v obýváku krátce po převezení od veter. lékaře, kdy měla den po těžké operaci a kdy ještě ten den zemřela. Operace se týkala odstranění dělohy, vejcovodů a vaječníků. Špatná byla taky i slinivka břišní a k tomu všemu měla ještě silnou cukrovku poprvé naměřili 33, to byla středa 8.8. večer po podání inzulínu snížili na 22 - čtvrtek ráno, operace se musela odložit na odpoledne. Po obědě naměřili už jen 9, a po té mohla podstoupit operaci. Ve čtvrtek večer mi doktor volal, že operaci přežila, že její stav je stabilizován, ale velmi vážný! V pátek odpoledne, k večeru jsem si pro ni mohla jet. Když ji přinesli, měla na sobě pruban, na zadní noze ještě zavedenou kanylu a těžce dýchala, to prý ale kvůli té cukrovce, zase se ji zhoršila. Když ji položili na zem a já na ni promluvila, ani se nehla, pouze začala vrtět ocasem, reagovala na mě a v tu chvíli jsem byla v koncích, začala jsem hrozně brečet a nepřála si nic jiného, než aby byla opět v pořádku. Lékař nám řekl na rovinu, že je vůbec zázrak, že přežila, že člověk v její situaci s tak vážným onemocněním by téměř jistě nepřežil. Vše nám vysvětlil a též nám na rovinu řekl, že pokud to zvládne do pondělí, má velkou šanci se z toho dostat. dal mi instrukce, potřebné léky, inzulín, granule, atd. a jeli jsme domů. To bylo ovšem 25 km a ta cesta ji nepřidala, by naopak, její stav se zhoršil, alespoň v dýchání, dýchala mnohem rychleji a víc nahlas, nevím přesně, jak bych to správně popsala. Připadalo nám to, jako by byla hrozně dehydratovaná a tak jsme ji zkoušeli mokrým hadrem chladit čumák a ždímat trochu vody do tlamy, to ale ještě prokazovala odpor a hlavu odkláněla pryč, (to se jí nelibilo, to nechtěla), dokonce se i sama v autě přetocila. Když jsme ji přenesli domů, dýchání se nelepšilo, chvilkama na pár vteřin i dost zintenzivnělo a přítel říkal, že do sebe musí dostat tekutiny, kdo ví, kdy pila naposledy, že je hrozně dehydratovaná, jinak že do rána nepřežije. A tak stříkačkou do ní dostával vodu, chvíli se mu ještě hlavou odtahovala, ale po chvíli se už nechala, on ji chytil tlamičku, stříkl do ni vodu a držel, dokud nepolkne. a takhle jednu za druhou. Chvílemi se zdálo, že ji to snad pomáhá, hned po stříknuti se její dech na pár vteřin zklidnil, ale hned opět zhoršil. Já se na to nemohla dívat, nevěděla jsem, jestli je to správně nebo špatně, já jsem ji chtěla nechat odpočívat, aby se prospala a né do ní takhle násilně, nuceně něco dávat, ale co když má pravdu, voda je základ, jsem si říkala, a musela odbíhat ven, protože jsem nevěděla co je správně, ale také jsem se na to nemohla dívat. Pak jsem si četla rozpis věcí od pana doktora, co jí mám kdy podávat, též jsem ho přiložila jako fotografii.. o podávání vody tam bohužel nic nestálo, ale měla jsem ji ten de podat cca 1/3 obvyklé krmné dávky a zmínila jsem se, že tu má pastu, která obsahuje rybí tuk a přítel zareagoval tak, že je rybí tuk vše lék, tak našel doma olejové rybičky, kdy smíchal trochu toho oleje s pastou co dostala od doktora a stříkl ji to, po té znovu i vodu. po stříknutí znovu té pasty s ryb. olejem, zorinka polkla naposledy. V 19 hod. jsme ji přivezli domů a ve 22 hod. zemřela. Hrozně bojovala a bylo na ni vidět, jak chce žít, ale bohužel to nezvládla. Můžete mi prosím upřímně říct, váš názor, jestli bylo dobře, že se ji podávala ta voda s pastou nebo špatně a mohlo to tak moc vše urychlit, že odešla?. :-( Moc vám děkuji za váš čas a za vaši odpověď, s pozdravem Lenka M.