Pes v důchodu: počítejte s velkými změnami v chování, 2. část

Fobie z hluku

Někteří starší psi začnou být přecitlivělí na hluk. Asi bychom předpokládali opak, vzhledem k tomu, že spousta starších zvířat ztrácí sluch. Faktory přispívající k fobii z hluku jsou kognitivní dysfunkce, ztráta pohyblivosti, kdy pes není schopen vzdálit se od zdroje hluku, a snížená schopnost staršího psa zvládat stres. Důležité je zjistit, kterých zvuků se váš pes bojí. Může jít o zvuky, které slyší i člověk, například bouřka, ale mějte na paměti, že pes slyší frekvence, které lidské ucho nezachytí; váš pes se tedy může bát zvuku, který neslyšíte. Proto sledujte chování psa v souvislosti s událostmi v okolí (například pískání vlaku, které může být na velmi vysoké frekvenci). Při léčení fobie se používají léky, znecitlivění a navykání psa na daný zvuk. Pokud víte, jakého zvuku se váš pes bojí, zkuste mu například nahrávku tohoto zvuku zprvu potichu přehrávat a psa odměňte, pokud neprojeví strach. Postupně (během dnů nebo týdnů) zvyšujte hlasitost přehrávaného zvuku a psa za žádoucí chování odměňujte.

Zvýšená hlučnost

Starší pes může vlivem stresu nadměrně štěkat, kňučet nebo výt. Toto chování typicky nastává při úzkosti z odloučení, kdy se pes zvukově projevuje proto, aby na sebe upoutal pozornost (pokud k vám pes nemůže přijít proto, že má omezenou pohyblivost, může vás takto žádat, abyste za ním přišli). Další příčinou tohoto chování může být kognitivní dysfunkce. Důvod zvýšených hlasových projevů psa je, pokud možno, třeba zjistit a pokud je to vhodné, nasadit léky. Když se pes hlasitě projevuje proto, aby přitáhnul pozornost, neměli byste si jej všímat. Můžete také psa zkusit toto chování odnaučit tak, že jeho směrem (ne na něj) hodíte třeba plechovku s mincemi nebo kamínky, aby se pes vylekal a přestal se zvukově projevovat. Pes by si vás s plechovkou neměl spojovat, jinak může své projevy ještě zvýšit jen proto, aby získal vaši pozornost. Pokud se pes dožaduje pozornosti, zamyslete se, kolik času a v jaké formě mu věnujete. Možná byste si na něj měli udělat trochu víc prostoru (ale o tom rozhodujete vy, ne váš pes).

Čtěte více
Pes v důchodu: počítejte s velkými změnami v chování, 1. část

Noční neklid – změny spánku

Někteří starší psi jsou v noci neklidní, zůstávají vzhůru, chodí po domě nebo se zvukově projevují. K takovému chování přispívá bolest, potřeba častějšího vylučování, ztráta zraku nebo sluchu, změny v chuti k jídlu nebo neurologické poruchy. Pokud je příčinou tohoto chování nemoc, měla by se léčit. Opět může pomoci psa usměrnit např. hozením předmětu jeho směrem, případně může být nutné psa na noc zavírat v místnosti vzdálené od ložnice.

Kognitivní dysfunkce

Až u 62 % psů starších deseti let se můžou projevit některé z následujících příznaků kognitivní dysfunkce.

• Zmatenost či dezorientace. Pes se může ztratit na vlastním dvorku nebo zůstat uvězněný v rozích či za nábytkem.
• Noční bdění a popocházení nebo změny spánku.
• Ztráta návyku vyprazdňovat se pouze při venkovním venčení. Původně bezproblémový pes na svůj návyk zapomíná a vykonává potřebu i tam, kde by to normálně neudělal.
• Snížená úroveň aktivity.
• Snížená pozornost nebo hledění do prázdna.
• Nepoznávání přátel nebo členů rodiny. Léčba je vhodná tehdy, když se vyloučí jiné příčiny tohoto chování (například snížená aktivita kvůli rozvíjející se artritidě nebo nepozornost způsobená ztrátou zraku či sluchu).  

Přizpůsobení se novým domácím mazlíčkům

Protože starší psi nezvládají dobře stres, pořízení si nového štěněte není dobrý nápad v době, kdy váš pes ukazuje známky pokročilejšího věku. Lepší je štěně si pořídit tehdy, když se starší pes stále může bez problémů pohybovat (a vzdálit se od štěněte), netrpí výraznými bolestmi, nemá kognitivní dysfunkci a má dobrý sluch a zrak.

Závěrem

Řada změn chování u starších psů je způsobena různými onemocněními. Pokud se váš stárnoucí pes začne chovat jinak než dřív, nechte jej prohlédnout veterinářem. Váš pes nyní snadněji podléhá stresu, proto se pokuste stres omezit tím, že jakékoli nezbytné změny v běžném režimu budete zavádět postupně a budete se snažit psa nevystavovat stresujícím faktorům. S pomocí trpělivosti, porozumění a léčby doporučené veterinářem mohou být pozdní léta vašeho psa hodnotná pro něj i pro vás.