Značkování kastrované kočky

Nadměrný příjem vody může být často jediný, popřípadě první příznak onemocnění, kterého si majitel u svého zvířete všimne. Zda to „nic neznamená“, nebo je to důsledek závažného onemocnění, musí stanovit veterinární lékař.

Věděli jste, že váš domácí mazlíček může být alergický prakticky na cokoliv, od svého vlastního pelíšku až po jiná domácí zvířata? Bohužel obvykle dlouho trvá, než přijdete na to, co u vašeho psa či kočky způsobuje alergickou reakci – zvlášť když jsou na vině alergeny z domácího prostředí.

Co můžete čekat od veterináře a jeho služeb? Co musíte vědět vy a co naopak on? Být připraven a dobře informován je minimálně půlka úspěchu pro efektivní komunikaci a dohodu. Jak si tedy nejlépe porozumět?

Jestliže má pes nebo kočka neustále žízeň, může to být předzvěst například některého typu cukrovky, problému s ledvinami či Cushingova syndromu. Onemocnění je ale víc a je potřeba znát alespoň základní příznaky. Diagnózu samozřejmě stanoví veterinář.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Vysoká citlivost na bleší kousnutí nebo alergická dermatitida (zánět kůže) bývá u koček velmi častá. Vlastně jde o nejrozšířenější onemocnění domácích mazlíčků vůbec. Ačkoli se alergie obvykle projevují mezi prvním a pátým rokem života kočky, může se alergie na blechy projevit prakticky kdykoli. Za původce alergií nebo zvýšené citlivosti jsou pak považovány bleší sliny.