Dotaz

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Co můžete čekat od veterináře a jeho služeb? Co musíte vědět vy a co naopak on? Být připraven a dobře informován je minimálně půlka úspěchu pro efektivní komunikaci a dohodu. Jak si tedy nejlépe porozumět?

U koček se s kastrací setkáváme my veterináři poměrně často. Kočka může mít totiž za rok až tři vrhy koťat, a to je potřeba brát v úvahu, protože více jak polovina takto odchovaných jedinců se nedožívá ani jednoho roku.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Názory na sdílení stejné toalety pro lidi a kočky se různí. Obojí má svá pro a proti. Chození na toaletu pro lidi může být časem velmi pohodlné pro vás i pro kočku, jde ale o to, mít trpělivost a nevzdát to. Kočka na vodítku není až tak neobvyklý jev a ušetří vám hodně stresu, když by na procházce náhodou měla zaječí úmysly.

Rána kousnutím (vulnus morsum) může být podobná ráně bodné, zhmožděnině nebo tržné ráně. Často u ní dochází k infekci a špatnému hojení rány. Zuby zvířat mají na svém povrchu vrstvu zubního plaku, která je plná bakterií. Při kousnutí tyto bakterie kontaminují porušenou kůži a měkké tkáně napadeného zvířete a dochází k rychlému rozvoji zánětu, který může skončit i otravou krve neboli sepsí.